URANT, T. Spolupráce mezi statickým měničem a sítí v ostrovním provozu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Tomáš Urant zpracoval diplomovou práci na téma: Spolupráce mezi statickým měničem a sítí v ostrovním provozu. Zadání práce bylo poměrně složité a řešená problematika je na úrovni České republiky řešena pouze parciálně. Předmětem byl zejména hlubší průzkum chování statických měničů v ostrovní síti a za předpokladu, že se ostrov znovu připojí k centrální síti. Tato část estimuje možné důsledky takových jevů (kolísání frekvence, nestabilita napětí apod.). Bohužel nebylo otestováno vše, v případě takového případu. Tvorba měničů je na úrovni systémových součástí tzn., nevychází se pouze z ideálních napěťových zdrojů, ale skutečných spínaných součástí, které mají vliv na zkreslení výsledného napětí (PWM spínání). V použité literatuře velmi málo relevantních zdrojů. Grafická úprava práce není na vysoké úrovni. Zejména grafické výstupy ve formě grafů mají velmi malou vypovídající hodnotu. A obrázky jsou někdy až příliš velké s malým rozlišením. V programové části došlo k záměně úhlu 2Pi/3 na 2 rad (místo 2,094), což při práci v režimu Slave nevadí, ovšem v režimu Master je to chyba, která má vliv na výsledek (fázové posunutí 114,6 stupně deg místo 120 stupnňů deg). Tato chyba je pouze v modelu 6-ti pulzního měniče, ostatní jsou korektní. K stylistické části hodnocení nemám výraznějších připomínek. Chyba ve vztahu určující THD, je ale patrná. Student konzultoval pravidelně. Postup práce i programové prostředí bylo zvolené korektně vzhledem k problematice. Využitelnost výsledků v praxi je poměrně velká vzhledem k řízení sítí s rozsáhlým zastoupením netočivých zdrojů Celkový přístup studenta byl ale dobrý a výsledky práce jsou dále využitelné, což oceňuji. Proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm C.
Diplomová práce se zaobírá problematikou řízení měničů zdrojů v paralelním a ostrovním provozu. V úvodních kapitolách pojednává, v rámci teoretické části práce, o problematice měničových zdrojů a provozu elektrizační soustavy ČR. V dalších kapitolách pak následuje popis tří modelů měničových zdrojů – jednofázový, trojfázový 6ti-pulzní a trojfázový 12ti-pulzní, načež navazuje popis simulací ověřujících správnost modelů a spolupráci zdrojů. Velké množství gramatických chyb a překlepů, velmi špatná literární úroveň a větší množství drobných faktických chyb či nepřesností (např. chybný vzorec 3.1 (kap. 3.2.2; str. 20), špatné odkazy na zdroj literatury (odkaz č. 11; kap. 3; str. 18), chybějící citace (Obrázek 7.2; kap. 7; str. 30) atd.), dále nesprávné technické formulace (např. poslední odstavec str. 30 – „ostrovní případ“, špatný překlad klíčových slov a abstraktu do angličtiny atd.) – to vše mě osobně vede ke špatnému pocitu při zamyšlení nad celkovou kvalitou práce. Bohužel se tyto nepřesnosti a chyby nebo dost možná nepozornost přelívá i do praktické části práce, tedy do tvorby vlastních modelů (např. hodnota posunu úhlů pro 2. a 3. fázi při generování vlastní sinusovky pro PWM (viz Obrázek 8.3, strana 38) má nejen v dokumentu, ale i modelech odevzdaných v rámci příloh hodnotu 2, což vede k nesprávnému posunu fází a vzniku nesymetrie – správná hodnota je 2*PI/3 rad. V daném tématu je prostor pro další práci, a jak i autor v závěru sám uvádí, i „v modelech měničů je prostor pro zlepšení“. Škoda pak, že sám autor tohoto prostoru nevyužil. Přes všechny negativní komentáře hodnotím práci celkově kladně, vidím v ní přínos studenta a hodnotím ji 71 body – stupněm C a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 110929