TÖRÖK, J. Návrh a výroba extruzního stroje pro výrobu tiskové struny. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadání bakalářské práce bylo zaměřeno na návrh komplexního řešení pro výrobu 3D tiskové struny. Toto zadání patřilo k praktičtějším. Studentovým úkolem bylo nastudovat technologii výroby 3D tiskových strun a pro tuto technologii navrhnout modulární výrobní systém. Součástí práce byl i návrh a realizace řídicího systému technologie. Autor na bakalářské práci pracoval průběžně, postupoval iniciativně a v průběhu řešení konzultoval postup prací. Výsledná bakalářská práce je uspořádána logicky a je zpracována kvalitně. Rozsahem a použitými literárními zdroji odpovídá typu práce. V jednotlivých kapitolách student nejprve provátí literární rešerši na téma technologie výroby 3D tiskových strun, na jejímž základě potom koncipuje návrh svého řešení. Při návrhu jak výrobního zařízení, tak HW a SW student správně využívá dostupné zdroje. Studentovy dosažené výsledky jsou dokladem jeho kvalitních odborných znalostí. Jelikož student zvládl samostatně úspěšně zpracovat reálné komplexní zadání, hodnotím práci 91b, A.
Pan Török měl za úkol navrhnout extruzní stroj pro výrobu tiskové struny a otestovat dílčí dosažené výsledky. Zadání považuji za komplexní a časově náročné, přičemž student se musí zorientovat v oblastech mechanického návrhu konstrukcí, výběru vhodných elektrických komponent, měření fyzikálních veličin, návrhu DPS a programování mikroprocesoru. Z výsledků práce usuzuji, že se podařilo studentovi splnit zadání, přičemž je patrné, že se jedná o redukované zadání původního záměru. K technické stránce mám výhrady k výběru jednotlivých komponentů (motor, driver), kdy autor neuvedl jakýkoliv výpočet jako podklad, tedy byly vybrány na základě odhadu. Dále nepokládám uvedený obr. 4.3 za schéma regulace pro MIMO systém. U regulátorů mi také chybí celý proces návrhu parametrů jednotlivých regulátorů. V závěru autor uvádí, že musel vyměnit CAN bus driver za jiný typ, přičemž podle dokumentace disponují stejnou funkcí. U tohoto driveru také autor v celé práci chybně uvádí, že se jedná o I2C/CAN převodník. Na druhou stranu musím vyzdvihnout zpracování programu pro kit ESP32, definici CAN protokolu a zpracování myšlenky extruzního zařízení. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Výhrady mám k členění práce, kdy autor popis návrhu uvádí v kapitole s požadavky a navíc uvádí tyto požadavky až po kapitole návrhu. Hodnocení dosažených výsledků autor stručně uvádí až v závěru práce. Celkově práci i přes uvedené výtky hodnotím kladně a navrhuji B (80 b.).
eVSKP id 127017