TAKÁCS, P. Automatická hydroponická mikrofarma pro pěstování rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Peter Takács ve své diplomové práci měl za úkol navrhnout hardware a software k existující hydroponické mikrofarmy. V rámci práce provedl slušnou literární rešerši ohledně hydroponických pěstebních systémů. Podle získaných poznatků vybral vhodný typ osvětlení pěstebních ploch. Navrhl elektroniku, napsal firmware a software s funkcí webového rozhraní pro dálkovou kontrolu a ovládání mikrofarmy. Konkrétně webové rozhraní umožňuje automatický i manuální pěstební proces, lze v reálném čase nahlédnout nebo přímo zasáhnout do procesu pěstování, sledovat stav mikrofarmy jak obrazově tak i nepřímo skrz meteorologických veličin a kvality živného roztoku. V případě chyby systém automaticky pomocí emailové zprávy informuje uživatele o nutnosti manuálního zásahu. Při řešení projektu student pracoval samostatně a se zájmem o zadanou problematiku. Navrženou elektroniku postavil, oživil a funkčnost jednotlivých periférií ověřil. Bohužel z důvodu komplexnosti řešení a delší doby růstu rostlin navržené automatizované pěstební procesy nestihl ověřit. Dosažené výsledky a celkový přístup studenta k řešení práce hodnotím pozitivně. Celkový počet bodů 82/B.
Zadání diplomové práce studenta bylo navrhnout a realizovat systém pro řízení existují hydroponické mikrofarmy. Široká komplexnost zadání byla logicky členěna do jednotlivých celků které na sebe navazují. Student provedl rešerši literatury, kde porovnal různé způsoby existujích systémů. Student vytvořil vlastní hardwarové řešení s připojením běžně dostupných modulů pro měření zadaných parametrů včetně návrhu DPS. Zvolenou koncepci senzorů pro měření hodnotím jako vhodnou pro tento účel. Součástí práce je také softwarové řešení s funkcí webového rozhraní pro ovládání systému mikrofarmy. Prezentační úroveň práce se zdá být velmi matoucí. Čtenářovi nemusí být z kapitoly 2.4. zřejmé jaká vývojová deska byla zvolena jako řídící jednotka celého systému. Nejasná je také následná kapitola, ze které není zřejmé zda autor popisuje mikroprocesor nebo jednodeskový počítač. Stejně tak kapitola “4. Firmware” je chybně zvolená, jelikož je hned v následující podkapitole popisováno zapojení pinů na použitém jednodeskovém počítači, na kterém je obvykle spuštěný funkční plnohodnotný operační systém, který může být použit k provádění různých programů a aplikací, mělo by se jednat o kapitolu software. Není z práce vůbec jasné jakým způsobem jsou propojené řídící jednotky, mikroprocesor a jednodeskový počítač. V práci podle blokového schématu na obr 2.10 je popsáno zapojení mikrokontroléru se senzory pro měření parametrů tedy použití EPS32. V závěru po přečtení vět “Bol navrhnutý firmvér ktorý riadi výstupné zariadenie, komunikuje so senzormi, zbiera merané údaje a koná podľa nastavenia užívateľa. Firmvér dokáže poslať upozorneniena užívateľom zadanú e-mailovú adresu.” není jasná kombinace řídících jednotek. Nedokáži posodit zda tato skutečnost vypovídá o nedostatečných znalostech autora nebo je autor realizoval správným způsobem a pouze nedostatečně a neodborně skutečnosti popsal. Rozsah práce je 53 stran od úvodu po závěr, což odpovídá požadovanému rozsahu pro diplomovou práci. Struktura textu má sled postupu vypracování diplomové práce a až na formální věci je práce na dobré úrovni. Student se v textu odkazuje na jednotlivé přílohy a práce s literaturou je na dobré úrovni. Poměr vlastní práce a literární rešerše odpovídá diplomové práci a celkový výsledek lze pokládat za práci studenta. I přes to, že autor z velké části využil hotových modulů, tak je v práci vidět velké úsilí v jejich integraci a kalibraci pro přesné měření. V softwarové části a v následném ověřování funkcionality vidím největší nedostatky. Vyhodnocení funkčnosti není v práci zdokumentováno a výsledky nemají vypovídající hodnotu. Co mi v práci velmi chybí je finální pohled na systém jako celek, zejména testování vytvořených automatizovaných procesů při reálném růstu rostlin a taky nastínění možnosti využití systému v reálné praxi. Práce i přes softwarové nedostatky svědčí o inženýrských schopnostech studenta S přihlédnutím na výše zmíněné doporučuji práci k obhajobě a hodnotím C 72 bodů.
eVSKP id 159340