NEHÉZ, S. Zmapování potenciálu sekundárních produktů z výroby titanové běloby [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Student Samuel Emil Nehéz se ve své bakalářské práci zabýval studiem možností využití sekundárních produktů, které vznikají při výrobě titanové běloby. Práce byla zaměřena především na chemosádrovec červené barvy, který je v současnosti bez většího využití a z velké části je bez užitku deponován. Při výrobě vznikají tohoto produktu cca 2/3, zbylý podíl připadá na bílý chemosádrovec, který je dále využíván např. jako retardér tuhnutí v portlandských cementech. Student ve své práci studoval především možnosti vhodných úprav červeného chemosádrovce, tak aby bylo možné jej použít jako retardér tuhnutí v portlandských cementech. Při řešení své práce si student počínal samostatně, literární rešerše je na dobré úrovni a počet citovaných zdrojů je dostatečný. Výsledky jsou uvedeny přehledně a jsou vhodně okomentovány. Celkově hodnotím bakalářskou práci známkou B a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
Bakalářské práce Samuela Emila Nehéze se zabývá studiem možnosti využití odpadního železitého chemosádrovce z výroby titanové běloby jako regulátoru tuhnutí portlandského cementu. Práce má obvyklou strukturu i rozsah a po formální stránce splnuje požadavky kladené na BP. Teoretická rešeršní část práce je velmi stručná a na pouhých 10 stranách nemůže poskytnout komplexní teoretická základ pro studovanou problematiku. Experimentální část práce vystihuje realizované experimenty a použité měřící a analytické metody. Výsledky práce jsou prezentovány přehledně nicméně jejich interpretace a diskuze je značně nepřesná, neúplná a někdy i protichůdná. Většina formulovaných závěrů je přiměřená, ovšem s tím nejzásadnějším nemou souhlasit. Ani jeden z připravených cementů podle uvedených výsledků není možné zařadit do pevnostní třídy 42,5 podle EN 197-1 viz otázku k obhajobě. K práci mám zejména tyto připomínky: V abstraktu a na řadě míst práce jsou chybně pojmenovány prováděné mechanické zkoušky, namísto pevnosti v tlaku "pevnost v tlaku pri ohybe" a místo pevnosti v tahu za ohybu "pevnost v tahu". Stejně tak i v angl. abstraktu. Na str. 28 je chybně popsána role koloidního ettringitu při hydrataci PC. Na str. 28 je rychlé tuhnutí PC při malé dávce (1 %) chemosádrovce chybně vysvětlováno jako falešné tuhnutí při předávkování sádrovce. Nárůst pevnosti v tlaku v čase rozhodně není lineární, jak je uvedeno na str. 30. Na str. 34 je falešné tuhnutí chybně spojeno s tvorbou ettringitu. Používaný termín "správné vyčerpání síranů" je zcela nevhodný. Vysoké obsahy kalcitu nalezené XRD nejsou způsobené "chemickými reakcemi a fázovými změnami, které způsobují zvyšování pevnosti", ale prostou karbonatací portlanditu vzdušným CO2. Z výsledků XRD rozhodně není patrné zvyšování obsahu alitu, jak je uvedeno na str. 35. Pozor na nejistotu stanovených hodnot! Str. 37: 1/2 H20 . CaSO4 ??? I přes uvedené nedostatky hodnotím práci stupněm C a doporučuji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | E | ||
| Využití literatury a její citace | D | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | D | ||
| Závěry práce a jejich formulace | E |
eVSKP id 131849