BABOVÁK, A. Meteostanice pro odlehlé lokality [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Heriban, Pavel

Student pracoval samostatně, možná až velmi, hlavně co se praktické části týká. Některé z vytvořených algoritmů bylo nutné mírně korigovat. Student prokázal schopnost pracovat se zdroji a takto získané informace vhodně propojit, interpretovat a využít. Vytvořená meteostanice je schopna měřit všechny požadované veličiny a zasílat jejich hodnoty na server. Předložený výsledek, text práce i vytvořená meteostanice, splňuje zadání. Závěrečnou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Roupec, Jan

Předložená bakalářská práce s názvem „Meteostanice pro odlehlé lokality“ má 70 číslovaných stran bez příloh, což je na bakalářskou práci vcelku rozsáhlý text, a je členěna do šesti kapitol. Téma práce předpokládá vcelku rozsáhlý realizační výstup. Ve druhé kapitole se autor zabývá veličinami, které jsou pro meteostanici důležité, a jejich měřením. Popis měření vybraných veličin je dle mého názoru zbytečně podrobný, přitom ale stejně není zcela vyčerpávající ani přesný, a tak text často zůstává jen v populární rovině. Bylo by bývalo stačilo se zaměřit jen na principy použité v práci a ostatní maximálně letmo zmínit. Dojem z kapitoly kazí její rozdrobení do velmi mnoha podkapitol, z nichž některé jsou velmi krátké a často obsahují jen jediný krátký odstavec. Navíc se zde vyskytují některé podivné formulace („Charakteristické bývají větší nelineární citlivostí na teplotu.“, str. 22), anebo nepřesnosti, např. u popisu aneroidu na str. 20 „Pohyb pružiny je poté interpretován jako tlak“, přitom se nejedná o pohyb pružiny, ale deformaci pružiny (nebo lépe průhyb membrány). Třetí kapitole je věnována bezdrátové komunikaci, která je v řešení samozřejmě použita. Kapitole je stručná, i tak se ale dle mého názoru vcelku zbytečně zabýval i technologiemi, které vyvíjená aplikace zcela zřejmě nevyužije. Kapitola 4 se zabývá dostupnými hw a sw prostředky pro realizaci řešení. O softwaru v kapitole nejsou prakticky žádné informace, u hardwaru je ve většině kategorií uvedeno několik možností, ovšem u jiných (např. komunikační modul) text působí dojmem, že už byl výběr předem proveden a/nebo že o žádné alternativě nemá smysl uvažovat. V podkapitole 4.2.8 (Napájení) se potom už přímo píše, který solární panel byl vybrán. Proti samotnému výběru nemám námitky, ale práce z tohoto důvodu působí poněkud nesystematickým dojmem, neboť kapitola 4 tak zasahuje do tématiky, která je náplní až kapitoly 5. Kapitola 5 popisuje řešení. V textu postrádám alespoň blokové schéma a nějakou zmínku o softwaru. Z popsaných detailů je ale zřejmé, že autor aplikaci skutečně realizoval a oživoval. Místy je tedy popis nedostatečný a místy zase zabředává do až zbytečných detailů, např. u popisu kalibrace senzoru směru větru, kde ale nebylo nutné k přepočtu použít vztah (3), ale stačilo jen hodnoty upravit poměrem napájecích napětí. V závěru autor shrnuje problémy, které sestavení a oživení meteostanice provázely, a konstatuje funkčnost. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Kromě již zmíněného výskytu velmi krátkých kapitol a drobných nepřesností vcelku vadí, že se v textu občas objevují věty, které neobsahují sloveso, což ve čtenáři budí dojem, že čte nějaký prospekt či prezentaci. Vadí i volné zaměňování slov mikroprocesor a mikrokontrolér. Naopak kladně hodnotím počet použitých zdrojů, celkový počet 41 je na bakalářskou práci neobvykle vysoký. Grafická úroveň práce je dobrá. Navzdory výše uvedeným nedostatkům se domnívám, že autor odvedl vcelku dobrou práci, a konstatuji, že zadání bylo dle mého názoru splněno. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm B.

eVSKP id 157982