CHERNIKAU, I. Úzkopásmová PLC komunikace s modemy Yitran [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Zadání považuji za splněné, student realizoval dálkové ovládání relé přes PLC komunikaci s využitím modemů Yitran. Student pracoval samostatně, zajímal se o problematiku a vyřešil několik problémů týkajících se špatné dokumentace modemů Yitran v oblasti úpravy FW. Po formální stránce je v práci dost gramatických chyb, překlepů a nejasných formulací. Na základě výše uvedených komentářů hodnotím B/80.
Zadání bakalářské práce bylo pravděpodobně splněno, byla vytvořena aplikace pro ovládání PLC modemů a komunikaci. Připadá mi však zvláštní, že ve zdrojových souborech nejsou doplněny jakékoliv komentáře. Ani v textu není popsán vývoj aplikace, pouze její používání. Dokumentace je zahrnuta jediným blokovým schématem nejvyšší úrovně funkcionality. Ve zdrojových kódech je navíc zahrnuta pravděpodobně knihovan synapse40, kterou podle komentářů v kódu vytvořili jiné osoby, ale v textu práce o tom není zmínka ani v seznamu zdrojů. Podobně je těžko dohledatelné, jaké verze firmware student používal, a kde je možné je získat. Naopak kladně hodnotím, že výsledná aplikace je spustitelná pod operačními systémy Windows i Linux. Plnou funkcionalitu jsem nemohl otestovat, z důvodu nedostupnosti PLC modemu. Výhrady mám i k samotnému textu práce a k jeho formálnímu zpracování. Text obsahuje mnoho překlepů nebo stylistických chyb. Často jsou také používány slangové výrazy (např. zavřít jamper, stakové služby, apod.). Za nevhodné považuji i členění kapitol, které na sebe málo nebo vůbec nenavazují. Příkladem je kapitola 7, kde jsou uvedeny příkazy v hexadecimálním formátu pro nastavení přenosové rychlosti bez bližšího popisu nebo vysvětlení. V kapitole 9 je pak podrobně popsán formát podobných hexadecimálních příkazů. V obou kapitolách však není úplně jasné, jaké části to jsou příkazy - firmware modemu, vývinuté aplikace, ... Při popisu prvních přenosů na vzdálenost 1,5 m není uvedeno, jaký typ spotřebiče byl použit pro rušení. Pouhé zmínění příkonu je nedostatečné, protože induktivní nebo kapacitní spotřebič případně spotřebič se spínaným zdrojem by pravděpodobně měly zcela odlišný typ. U měření na delší vzdálenosti by bylo vhodné uvést, zda přijímač i vysílač byly připojeni na jedné větvi silového vedení nebo mezi nimi byl určitý počet rozvaděčů. Chybí mi také diskuse, proč při vzdálenosti 1,5 bez rušení byla chybovost 2,16 %, zatímco při vzdálenosti 10-30 m byla chybovost 0 %.
eVSKP id 85399