GÁLA, M. Automatizované měření jednoduchých elektrických obvodů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem bakalářské práce byl kompletní návrh automatizovaného pracoviště pro měření přenosových charakteristik jednoduchých elektrických obvodů. Jedná se o studenta prezenčního studijního programu. Konzultace probíhaly převážně osobně, student na realizaci práce pracoval dle svých časových možností v laboratoři SD1.120. V menší míře také student využíval elektronickou formu konzultací. Odborným konzultantem byl Bc. Ondřej Boštík, který studenta metodicky vedl při samotné realizaci automatizovaného měřícího pracoviště. K práci jsem se dostal z důvodu dlouhodobé absence kolegyně Ing. Marie Havlíkové, Ph.D. v době, kdy již byla měřící aplikace v podstatě hotova. Student pracoval pod vedením konzultanta a využíval jak jeho odborné rady tak i rady vedoucího, dobře si rozvrhl časový plán a nedostal se do časové tísně. Velmi kladně hodnotím zodpovědný a svědomitý přístup studenta při práci a taktéž bezproblémovou komunikaci, lze snad vytknout pouze míru samostatnosti a odbornosti studenta, která mohla být vyšší a minimálně tak zkvalitnit provedenou analýzu měřícího systému (u této části však musím zdůraznit, že zadáním vyžadována nebyla, nicméně ji považuji za nezbytnou pro kvantifikaci limitních parametrů navrženého systému). Bakalářská práce byla odevzdána v řádném termínu a všechny zadáním vytyčené úkoly byly splněny. Student prokázal dostatečnou míru bakalářských schopností a proto práci doporučuji k obhajobě. Posudek vedoucího vypracoval Ing. Miroslav Uher.
Práce pana Gály na téma "Automatizované měření jednoduchých elektrických obvodů" obsahuje 18 stran teoretické části a 48 stran praktické části (ta obsahuje i části, které by měly být spíše v teoretické části) a 7 stran příloh. Po odborné i časové stránce je zadání spíše méně náročné. Teoretická část práce rozebírá základní parametry přenosových článků 1. řádu – modulovou a fázovou část frekvenční charakteristiky. Tato část obsahuje popis 4 kombinací článků, jejichž struktura je stejná a vzniklý souvislý text tak není příliš přehledný. Vhodnější by bylo vytvoření přehledové tabulky. Teorie týkající se způsobu měření zmiňovaných parametrů neobsahuje měření buzeného bílým šumem s následnou FFT analýzou jako možnou alternativu. Postrádám význam kap. 2.2, která není využita v praktické části. Volba přístrojového vybavení v praktické části (kap. 3.1.3) není konzistentní, na jednu stranu student argumentuje co největším frekvenčním rozsahem generátoru (20 MHz), ale vybrané multimetry dokáží rozumně měřit pouze do 300 kHz. Výčet parametrů přístrojů obsahuje i takové, které nejsou pro zadání relevantní. Ve výběru komunikačního rozhraní je správně vybráno GPIB. Výběr LabVIEW jako vývojového prostředku pro softwarovou část je podpořen ne příliš vhodnými argumenty (možnost oproštění od SCPI příkazů, lepší modularita než v textových jazycích, přítomnost debuggeru). Vytvořená aplikace je spíše jednoduchá. Překvapuje možnost nastavení pouze lineárního kroku frekvence, vhodnější by byl logaritmický krok. Dále není zřejmé, jak dlouho zkušební měření probíhala a jaké parametry na něj mají vliv (např. doba integrace multimetrů nebo průměrování hodnot z čítače). Aplikace je dále značně nepřehledná a neobsahuje komentáře. Uživatelské rozhraní (front panel; obr. 31) vypadá spíše jako verze pro ladění, nikoliv jako výsledný program, který by měl být používán někým třetím. Chybí srovnání měřených výsledků s teoretickými předpoklady, i když jsou známy konkrétní parametry měřených článků (obr. 56). Analýza nejistot v druhé polovině kap. 5 působí jako umělý dodatek, u kterého nevidím přímý význam. Z formálního hlediska je práce poměrně nedopracovaná, jednak střídá činný a trpný rod, ale také graficky neodděluje odstavce, odrážkové seznamy jsou nesmyslně vyplněny odstavci textu, v textu jsou často bílá místa způsobená nejspíš tabulátory a obsahuje více překlepů a nesrozumitelných vět. Některé části textu se zbytečně opakují a tím uměle navyšují rozsah textu. V seznamu literatury je velké množství článků z hobby webů, přitom existuje dostatek kvalitní a relevantní literatury v češtině. Seznam literatury neodpovídá normě. Zadání práce je splněno, ale vesměs minimálním úsilím. Práce svědčí o schopnostech studenta na spodní hranici obvyklé pro akceptování BP, navrhuji hodnocení 55/E.
eVSKP id 93957