GAJDOVÁ, B. Identifikace PHA produkujících bakterií pomocí nástrojů molekulární biologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka Bc. Barbora Gajdová se ve své diplomové práci zabývala identifikací a molekulární charakterizací PHA produkujících bakterií. K laboratorní práci přistupovala aktivně, zodpovědně a samostatně. Rychle zvládla molekulární techniky a například v rámci experimentů zaměřených na isolaci PHA produkujících bakterií z prostředí se kreativně podílela na návrhu a realizaci experimentů. Experimentální výsledky získané v práci jsou původní a zajímavé a je možné, že mohou mít i aplikační potenciál. Na druhou stranu aktivní, kreativní a samostatný přístup se do velké míry vytratil při přípravě textové části práce. V textu se vyskytovala řada formulačních i věcných chyb a jejich editace probíhala pomalu a v některých případech neproběhla vůbec. Zcela spokojen jsem nebyl ani s přístupem k domluveným termínům a domluveným editacím textu. Vzhledem k časovému presu při finalizaci práce také nebyly realizovány některé pokročilé postupy při vyhodnocení dat. I přes jisté problémy při přípravě textové části však hodnotím práci studentky pozitivně, doporučuji její práci k obhajobě a hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Studentka Bc. Barbora Gajdová se ve své práci zaměřila na identifikaci bakterií produkujících PHA. Ve své práci využila jak molekulární metody, tak i metodu Ramanovy spektroskopie. V teoretické části práce autorka popisuje producenty a biosyntézu PHA a metody identifikace PHA produkujících bakterií. Teoretická část práce má logickou strukturu. Autorka čerpala převážně z hodnotné zahraniční literatury; používá však nejednotný formát citací. V této části práce se vyskytují stylistické i obsahové chyby (např. na str. 19 autorka uvádí, že gelová elektroforéza je separační metoda, kdy dochází k oddělení produktů DNA pouze na základě odlišné velikosti náboje). Výsledková část je popsaná stručně a logicky členěná. Zde bych vyzdvihla potenciální praktické využití výsledků práce. Bohužel se však v této části (stejně jako v části teoretické) objevuje spousta jak stylistických, formulačních, tak i obsahových chyb. Např. na str. 35 autorka uvádí, že se jedná o fragment, který byl amplifikován spojením primeru 16S-F a G-D, dále pak místo očkování/přeočkování uvádí přesazování kmenů; vyčištění kultur namísto přečištění; používá pojem „čistá“ sekvenace. Bohužel tok textu je místy nelogický a nedává smysl (str. 37, 38, 43). Např. „Tento gen primárně neslouží k určení konkrétní bakterie, ale v případě, kdy druh známe, je možné jej použít k ověření.“. Co touto větou autorka myslela? Dále některé zcela jasné informace není potřeba uvádět, např. věta na str. 35 „Všechny testované bakterie obsahují gen 16S rRNA“. Z práce taktéž není místy jasné, co tedy autorka sekvenovala a proč. Na závěr výsledkové části autorka jen stručně popisuje výsledek Ramanovy spektroskopie. Autorka zde mohla uvést alespoň ukázku nějakého výstupu. Tohle a mnohé další bohužel snižuje kvalitu výsledkové části práce. Naopak závěry jsou formulovány jasně a zřetelně a celkově hezky shrnují práci. Cíle práce byly splněny, práci doporučuji k obhajobě, ale vhledem k nedostatkům popsaným výše hodnotím známkou C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C |
eVSKP id 97816