ZÍKA, M. Výroba, struktura, vlastnosti a použití martenzitických korozivzdorných ocelí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Blažík, Petr

Vypracovaná bakalářská práce přináší ucelený souhrn informací o korozivzdorných martenzitických ocelích, jejich výrobě, zpracování a použití v praxi. Experimentální část práce byla zaměřena na zjištění vlivu chromitového písku na povrchovou strukturu odlitků z martenzitické oceli 13/4. Student si při vypracovávání práce počínal velice aktivně, soustavně chodil na konzultace, a také experimentální část práce provedl převážně sám. I přes drobné gramatické a jazykové nedostatky práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Myška, Martin

Cílem předložené bakalářské práce s názvem „Výroba, struktura, vlastnosti a použití martenzitických korozivzdorných ocelí“ bylo zpracovat literární rešerši na dané téma s experimentální částí porovnání struktury odlitku. Práce je zpracována poměrně přehledně a je logicky rozčleněna do kapitol. Text práce obsahuje 22 stran. Student čerpal z 20 literárních pramenů. Využil pouze dvě ze čtyř doporučených literatur. Co se týká chyb, práce neobsahuje zásadní odborné chyby. V práci se vyskytují nejasně nebo nelogicky formulované věty či překlepy. Nalezené chyby a připomínky: - V anglickém překladu abstraktu jsou gramatické nedostatky. - V první kapitole je psáno „výška této teploty…“ teplota nemá výšku, ale velikost. - V práci jsou uvedeny různé hodnoty tvrdosti (HV, HRC) v závislosti na různých vlastnostech podložené obrázky, ovšem mezi nimi nejsou uvedeny korelace. Dále v kapitole 1.1 Tvrdost a houževnatost postrádám dosažitelné tvrdosti zmíněných značek ocelí v závislosti na tepelném zpracování, u těchto ocelí není zmíněna norma, ze které pochází. - V kapitole 1.2 je nesprávně uvedeno, že má uhlík pozitivní vliv na odolnost vůči korozi. - V kapitole 2.2 je překlep požívané pece namísto používané pece. Dále je zde uvedeno zavádivé tvrzení, že se indukční pece používají především na tavbu vratného materiálu, ale v následující kapitole je uvedeno, že je tomu tak pouze z maximálně 60 % kvůli zvýšenému výskytu vad v odlitcích. - V kapitole 2.2.1 je uvedeno, že se propočítávají hodnoty propalu jednotlivých prvků při finálním dolegovaní. Tady by se mělo jednat spíše o využití prvků. V této kapitole ani v celé práci nejsou vůbec zmíněny využívané neutrální výdusky. - U popisu obr. 11 a 12 mělo být uvedeno, že se jedná o schémata. - U obr. 13 nejsou uvedeny názvy ostatních tříd vad uvedených v grafu. Nyní pár poznámek k experimentální části: - Věta „Odlitek byl opatřen ve vrchní části se silnější stěnou exotermickým nálitkem...“ nedává smysl, jestliže se navíc jedná o boční nálitek. - Dále je uvedeno, že formy z první tavby obsahovaly pouze alfasetovou směs a ve druhé tavbě byly formy se směsí chromitu. Tyto věty jsou zavádějící, neboť chromitové ostřivo je taktéž pojeno alfasetem. - Odpich z pece nebyl do transportní pánve, nýbrž do licí pánve. Prvky v tabulkách (3, 4 a 5) mohly být pro přehlednost seřazeny stejně. Místo odběru vzorku není dostatečně popsáno, pomohlo by grafické znázornění. Tab. 6 je zbytečná, místo ní mělo být vysvětleno značení vzorků. Pořízené snímky výbrusů z povrchu mohly být lépe orientovány. Není uvedena vzdálenost snímků vnitřní struktury od povrchu odlitku. V práci chybí zhodnocení kvality povrchu, dále chybí detailnější popis struktury výbrusů. -Tvrzení, že tloušťka stěn odlitků byla malá na projevení změn povrchové struktury, je dle mého názoru mylné. I přes tyto zmíněné chyby a nepropracovanou experimentální část doporučuji tuto bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 109547