ČÍHAL, M. Metody měření koncentrace intracelulárního vápníku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student prostudoval problematiku měření koncentrace intracelulárního vápníku v srdečních buňkách pomocí fluorescenčního mikroskopu. V praktiché částli se věnoval získání obrazů a videosnímků fluorescence pomocí citlivé fluorescenční kamery, zpracování snímků a vyhodnocení relativní koncentrace intracelulárního vápníku z jasu obrazu. Pro dané účely vyhotovil aplikaci v prostředí Matlab, která dokáže buňku oddělit od pozadí a získat celkovou hodnotu jasu v buňce. Zadání je tak splněno. Kromě vlastního popisu softwaru mi v práci chybí ukázkový příklad vyhodnocení koncentrace intracelulárního vápníku s interpretací výsledku a diskusí. Práci i přes tento nedostatek hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | B | 42/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 14/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
| Využití literatury | C | 7/10 |
Hlavním cílem bakalářské práce bylo seznámení s problematikou měření koncentrace intracelulárního vápníku optickou metodou a vytvoření programové aplikace pro jednoduchou analýzu snímků kardiomyocytů pořízených pomocí fluorescenční kamery. Vlastní text práce obsahuje řadu chyb. V kapitole Úvod je množství důležitých faktických informací, které by však měly být citovány mnohem intenzivněji. Teoretická část má sice logické rozdělení na kapitoly, avšak pořadí kapitol není vhodné. Některé důležité pojmy jsou totiž popsány až poté, co poprvé vyskytují v textu. Vysvětlení některých pojmů je zbytečně uvedeno několikrát. V kapitole 3 autor podrobně popisuje fluorescenční barviva fura2, fluo4 a indo1. Není však jasné proč byla vybrána právě tato barviva. Na to se navazuje otázka výběru barviva pro uskutečnění experimentu. Proč zrovna fluo4? Tabulky 1 a 2 poskytují informaci, která nesouhlasí s textem uvedeným výše. Obrázky 6 až 8 mají špatně popsanou svislou osu (absorpce a emise jsou fyzikální jevy, měří se intenzita světla). Postrádám také podrobnější popis některých dalších obrázků (např. Obr.9) a vztahů pro výpočet veličin (např. vztah pro in vitro kalibraci). K programové aplikaci lze mít také několik připomínek, zejména: nevhodné zobrazení frekvenčních pásem filtrů na obrázku 17 (bylo by vhodnější nakreslit dichroický filtr zvlášť), zmatek v pojmech eroze/dilatace, nejasnost v zápisu souřadnic (na obrázku 38 vidíme hodnotu 160, přičemž víme, že rozlišení je 128x128 pixelů), postrádám podrobný popis provedené kalibrace a morfologických metod. Mezi nedostatky formálního charakteru lze zařadit nejednotné formátování textu, překlepy, nesprávné pořadí položek v seznamu literatury, chybějící odkaz na zdroj č. 1, chybějící odkazy na většinu obrázků a tabulek, chybějící seznamy tabulek a obrázků, občasné odkazování na nesprávné obrázky, označení rovnic stejné jako označení obrázků, některé obrázky a tabulky umístěné mimo okraje stránky. Přes vymezené nedostatky považují prácí za obhajitelnou a navrhuji stupeň hodnocení D.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | D | 30/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 13/20 | |
| Formální zpracování práce | F | 3/10 |
eVSKP id 39526