MÍČKOVÁ, P. Kvantifikace energetického přínosu řídicí jednotky solárního systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka i během letního semestru pracovala soustavně a zodpovědně se vyrovnala s úkoly které bylo nutné vykonat ke zdařilému dokončení bakalářské práce. Dosažené výsledky jsou v souladu s teorií a reálnou praxí. Hodnotím 80-ti body a navrhuji známku B. Ing. Martin Knotek Honeywell
Předložená bakalářská práce je zaměřena na rozbor kvantifikace energetického přínosu řídicí jednotky pro solární systém. Hlavním smyslem práce bylo navrhnout vhodnou měřicí metodu. Bakalářská práce je poměrně rozsáhlá, celkem 83 stran, přičemž první část je věnována teorii a cca 1/3 práce je vlastní práce a návrh autorky. Teoretická část je zpočátku příliš přehledová, vztah k zadání není zřejmý, ale autor si tak srovná některé náhledy na problematiku. Druhá část je pak věnována vlastnímu návrhu měřicího systému. Podle zadání měl být proveden především návrh měřicí metody. Tomuto je věnována kapitola 4. na cca 2 stranách. Domnívám se, že toto mělo být jádro práce, měly být rozbrány možnosti, provedeno porovnání, řešitelnost apod. Na základě tohoto mělo být rozhodnuto, jaká metoda bude dále realizována. Zde je de facto pouze konstatováno, že metoda je založena na měření rozdílných teplot na vstupu a výstupu akumulačního zásobníku. Jiné možnosti nejsou přijatelné? Dále je pak realizována měřicí jednotka s mikroprocesorovou deskou Raspberry. Jistě by se našly i jiné možnosti řešení či jiné typy procesorových desek či jednodeskových počítačů a výše provedené rozhodnutí mělo být nějak podloženo požadovanými vlastnosti, výpočetním výkonem, kompatibilitou atd. Uvedené zdůvodnění, že je tento jednodeskový počítač populární nejen mezi studenty a u domácích kutilů, je poněkud tristní. Dále jsou uvedeny některé části programového kódu, které jsou potřebné pro řízení řídicí jednotky. Kapitola 5.3 „Diodová závora“ zde mi není zcela jasné co to je, byť je o tom celá samostatná kapitola o 6 řádcích. Poměrně rozsáhlá část je pak vlastní experimentální měření. K této části nemám připomínky, jedná se o dlouhodobé měření, které je pak následně zpracováno a vyhodnoceno. Připomínky mám k formální části práce, a to značení konstant a proměnných, tedy písmo kolmé vs. kurzíva. Studentka evidentně v této formální stránce nemá jasno. Celkově je práce zpracována na velmi dobré grafické úrovni. Zadání práce považuji za splněné, text je srozumitelný, místy bohužel ne zcela technický, objevují se některé technické nepřesnosti ve výrazech a popisu, nejsou ovšem podstatné. Práce je bez překlepů, což svědčí o pečlivém přístupu studentky, kromě strany 10, kde se dvakrát vyskytuje slovo „vyplívá“ a z kontextu jsem usoudil, že pravděpodobně něco z něčeho plyne a studentka snad nechtěla plít plevel v okolí fotovoltaických panelů.
eVSKP id 66605