SADRIYEVA, K. Měření kvality ovzduší s predikcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Studentka se systematicky a průběžně věnovala své bakalářské práci, což pozitivně ovlivnilo její kvalitu. Projevilo se to jak v teoretické části, která obsahuje dobře strukturovaný přehled problematiky dobře podložený použitou literaturou, tak v přesném dodržování formátování a správné struktury práce. Dále si zaslouží pochvalu za aktivní přístup k experimentální práci a datové analýze, včetně komplexního zpracování praktické části, která zahrnuje i detaily jako filtraci dat a vytvoření grafického uživatelského rozhraní. Jediným výrazným nedostatkem je, že při uplatňování predikčních algoritmů v měřených datech nedosáhla očekávaných výsledků. Predikce byla použita s nežádoucím efektem a někdy spíše jako extrapolace existujících dat, místo aby ukázala její potenciál pro předpověď budoucích kritických hodnot, jak bylo předpokládáno dle zadání. Přestože byly zaznamenány určité nedostatky, oceňuji průběžnou práci a snahu studentky doplněnou častými konzultacemi, a celkově práci hodnotím stupněm C s 75 body.
Práce je výborně strukturovaná a čtivá, zvláště v teoretických kapitolách je vidět, že si studentka s vypracováním práce dala záležet. V praktické části však studentka pro predikci dat zvolila nejjednodušší možný přístup, spočívající v lineární regresi, přestože v teoretické části popisuje i nelineární regresi, strojové učení, rozhodovací stromy a neuronovou síť. V práci jsem nenašel zdůvodnění volby zvoleného predikčního přístupu, ale je očividné, že ten zvolený vede k neuspokojivým výsledkům. Je to vidět z obrázků 7.8, 7.11. a 7.15, které srovnávají predikované a reálné hodnoty, a které prokazují, že odchylka mezi lineárním odhadem a nelineárním průběhem je neuspokojivě velká. Navíc se domnívám, že zvolený predikční přístup byl použit chybně, a to tak, že místo omezeného úseku záznamu byl pro fitování přímky použit celý záznam. K této domněnce mě vede průběh predikovaných hodnot na obrázku 7.7, který v čase 11:30 až 12:30 svým sklonem vůbec neodpovídá sklonu průběhu reálných dat v čase 11:15 až 11:30, a naopak nápadně připomíná sklon průběhu reálných hodnot v celém úseku měření 11:15 až 12:30, zobrazených na obrázku 7.8. Pokud by tato domněnka byla správná, pak by nešlo o predikci budoucích dat, ale o pouhé vyjádření trendu pro historicky známá data. Kvantifikace rozdílu mezi predikovanými a reálnými hodnotami v práci chybí, studentka pouze interpretuje vizuální výsledek větou “Výsledek predikce je mírně úspěšný.”. Diskuze získaných výsledků v práci rovněž chybí, protože studentka použila jen jeden predikční přístup a tak nemůže vzájemně porovnávat výsledky více predikčních přístupů na stejných datech, ani své výsledky diskutovat v kontextu prací dalších autorů. I přesto, že jsou zmíněné nedostatky práce závažné, jde z práce poznat, že jí studentka věnovala spoustu času. Rovněž oceňuji výbornou prezentační úroveň práce, včetně jazykové a formální úrovně. Literární rešerše je přehledná, opírá se o relevantní zdroje, všechny přílohy jsou pečlivě dokumentovány. Oceňuji i práci, kterou studentka věnovala filtraci dat a tvorbě grafického rozhraní. S přihlédnutím k tomu, že možná studentku prostě jen nenapadlo se nad dosaženými výsledky hlouběji zamyslet a tím získat podnět k jejich revizi, a s přihlédnutím k tomu, že všechny body zadání byly pečlivě splněny, doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 159720