ŠKARABELOVÁ, L. Degradace epoxidových pryskyřic s různými plnivy slunečním zářením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomantka Lenka Škarabelová vypracovala diplomovou práci s názvem „Degradace epoxidových pryskyřic s různými plnivy slunečním zářením“. Součástí diplomové práce práce bylo prostudování základního složení, vlastností a mechanizmů při vytvrzování epoxidů a možných změn v průběhu používání, resp. stárnutí. Dále bylo úkolem diplomantky prostudování používaných diagnostických metod. Cílem práce bylo zjištění vlivu slunečního záření na vlastnosti systémů epoxidových pryskyřic s různými plnivy. V závěru měla diplomantka vyhodnotit vlastnosti předložených systémů, popsat možné mechanizmy, které vedly ke změnám vlastností a doporučit vhodná složení pro různá prostředí. Diplomantka přistupovala k práci zodpovědně, spolupracovala s vedoucím diplomové práce, dodržovala dohodnuté termíny a respektovala doporučení a zadané úkoly. Konzultace a experimentální práce byly poněkud ztíženy skutečností, že diplomantka mohla tyto činnosti vykonávat až po pracovní době v jejím zaměstnání. Nad rámec zadaní diplomové práce, navrhla diplomantka laboratorní úlohu pro předmět Klimatotechnologie. Konstatuji, že zadání diplomové práce bylo splněno. Práce splňuje náležitosti pro diplomovou práci. Práci doporučuji přijmout k obhajobě.
Studentka Lenka Škarabelová se ve své práci zabývá problematikou degradace epoxidových pryskyřic zvláště slunečním zářením. Úkolem studentky bylo seznámit se s vybranými diagnostickými metodami, navrhnout vhodnou metodiku měření vlastností epoxidových pryskyřic degradovaných slunečním zářením, proměřit sadu vzorků takových pryskyřic a měření vyhodnotit. Práce je zpracována v rozsahu 54 číslovaných stran včetně seznamů obrázků, tabulek, symbolů a literatury. Dalších 17 stran tvoří přílohy, které obsahují tabulky naměřených dat a grafické závislosti. Teoretická část je zpracována v rozsahu 15 stran. Rozsah a obsah této části je přiměřený požadavkům na diplomové práce. Jsou zde popisovány základní vlastnosti a degradační mechanismy dielektrických materiálů, stejně jako základní diagnostické metody pro měření permitivity, ztrátového činitele a rezistivity. Vzhledem k tomu, že měření probíhalo mimo jiné i na impedančním spektrometru, postrádám v přehledu metod alespoň základní pojednání o impedanční spektroskopii. Praktická část popisuje použitá zařízení a způsoby jejich ovládání, složení testovacích vzorků a zvolenou metodiku měření. Zde se autorka odvolává na normy ČSN EN ISO 4892-1, ČSN EN ISO 4892-2 a ČSN EN ISO 4892-3, o kterých je také zmínka v teoretické části textu. Bohužel je ale popis norem velice stručný, v podstatě jen zmiňuje, čeho se norma týká a tak není zřejmé, jaké parametry měření dielektrických vlastností i degradace slunečním zářením v klimatické komoře byly podle norem nastavovány. Naopak popis tlačítek na klimatické komoře není pro diplomovou práci nijak zvlášť přínosný. V závěru práce jsou slovně zhodnocena provedená měření, změny vlastností v průběhu degradace vzorků a je doporučen materiál s nejstálejšími parametry. Domnívám se, že toto zhodnocení by bylo vhodné doplnit i tabulkou s vyjádřením poměrných změn vlastností testovaných materiálů v průběhu degradace a grafem s přehledným znázorněním těchto změn jak v průběhu degradace, tak i zároveň mezi jednotlivými vzorky. Toto není z důvodu různých měřítek na osách zcela zřejmé. Grafické zpracování a vnější úprava předložené práce jsou na velmi dobré úrovni. Přes uvedené připomínky práce splňuje požadavky kladené na tento typ práce. Zadání práce bylo splněno, nad rámec práce je vypracován návrh na laboratorní úlohu do předmětu Klimatotechnologie. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 80 body.
eVSKP id 111957