KARÁSEK, S. Vliv zinečnatanových iontů na kladnou hmotu Ni-Zn akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bc. Stanislav Karásek vypracoval diplomovou práci na téma: Vliv zinečnatanových iontů na kladnou elektrodu Ni-Zn akumulátorů. Pro tento účel student využil metody hlubokého galvanostatického cyklování a metody impedanční spektroskopie. Analýza obsahu zinečnatanových iontů byla provedena pomocí komplexometrické titrace. Použité metody byly plně v souladu s možnostmi pracoviště. Student ke své práci přistupoval zodpovědně, pracoval průběžně a s předstihem a v průběhu měření také modifikoval nastavení měřících procedur tak, aby byly získány výsledky s co největší vypovídající hodnotou. Předkládanou literaturu student překládal a zpracovával do podrobných detailů, což je patrné z teoretické části práce, kde jsou podrobně shrnuty důležité a zásadní poznatky, které jsou také plně v kontextu prováděných experimentů. Několikaměsíční experimenty, které Bc. Stanislav Karásek provedl, jsou přehledně sepsané a tvoří důležitou datovou základnu pro další zkoumání možností impedanční spektroskopie při zkoumání tlustých porézních elektrod. Student se nesoustředil pouze na samotné měření, ale provedl i analýzu naměřených dat s poukázáním na možné původy zaznamenaných elektrodových dějů. Neúspěšné pokusy s deponací elektrodových hmot na QCM krystaly, byly přehledně popsány a mohou posloužit jako odrazový můstek pro další analýzu kladných akumulátorových hmot v přítomnosti zinečnatanových iontů. Zadání práce bylo splněno v plné míře, a proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A.
Student se ve své práci zabývá problematikou vlivu složení elektrolytů na kladnou elektrodu Ni-Zn akumulátorů s důrazem na vliv zinečnatanových iontů. Práce je zpracována v rozsahu 93 stran včetně obrázků, seznamu literatury a příloh. V teoretické části je rozebrána problematika alkalických, především pak Ni-Zn akumulátorů, včetně podrobných popisů dějů, které probíhají na kladné i záporné elektrodě. Kvalitně je zpracována především kapitola, kde se student s využitím odborných článků zabývá podrobným popisem průběhu impedance kladné elektrody včetně znázornění náhradního obvodu. Tyto informace jsou velmi důležité pro správné vyhodnocování později naměřených dat. Samostatná kapitola je věnována popisu měřicích a analytických metod, galvanostatického cyklování, impedanční spektroskopie, titrace a využití křemenných krystalových mikrovah. Experimentální část obsahuje popis konstrukce měřicí cely s velkým přebytkem elektrolytu, přípravy elektrolytů i elektrod a následných měření. Připravené kladné elektrody byly cyklovány galvanostatickou metodou a v intervalech po deseti cyklech bylo prováděno měření pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie. Získaná data jsou podrobně vyhodnocována a diskutována. Grafické zpracování a vnější úprava předložené práce jsou na velmi dobré úrovni. Student se nevyhnul některým jazykovým nepřesnostem či poněkud zavádějícím formulacím, jako jsou například chybné zápisy některých chemických rovnic, pojem „hydroxidové ionty“ či nestandartní způsob zápisu seznamu použité literatury. Tyto připomínky však v žádném případě nesnižují úroveň předkládané práce. Proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou Výborně 92b.
eVSKP id 66932