TKÁČOVÁ, T. Výzkum a vývoj amalgámové mikroelektrody na čipu pro detekci biomakromolekul [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem bakalářské práce práce bylo studium použití amalgámových elektrod, resp. mikroelektrod pro elektrochemickou detekci biomakromolekul přímo na čipu. Studentka Tereza Tkáčová samostatně zpracovala stav techniky, stávající aplikace amalgámových mikroelektrod, i metody jejich charakterizace, čímž prokázala schopnost práce s odbornou domácí i zahraniční vědeckou literaturou. Některé kapitoly ovšem obsahují nadbytečný obsah, popis metod, které nejsou pak obsaženy v praktické části a další nepřesnosti. Studentka Tkáčová docházela do laboratoře i konzultace pravidelně a pracovala samostatně. V praktické části aplikovala nastudované poznatky a samostatně pracovala na přípravě amalgámových povrchů. Zde provedla množství experimentů s nesporným kvalitním výstupem. Bohužel, toto množství není nějak souborně shrnuto např. v tabulce, popř. lepe statisticky vyhodnoceno. Samotná charakterizace je provedena komplexně, postrádám pouze EDX analýzu, zmíněnou na straně 34. U elektrochemické charakterizace mám výhrady ke kalibračním křivkám skládajících se pouze ze 3 resp. 4 bodů na straně 40 a 42. Celkové lze ale říci, že všechny cíle práce byly splněny. Práce jako taková je přínosná a její výsledky mohou být dále případně použity pro navazující diplomovou práci. Díky některým metodickým a formálním chybám, které snižují celkovou hodnotu práce navrhuji, ohodnotit stupněm B, 81b.
Bakalářská práce je napsána srozumitelně (až na některé konkrétní případy, které uvedu níže), ale podané informace nejsou zcela přesné či úplné. Po faktické stránce obsahuje práce všechna potřebná základní sdělení s ohledem na zadané téma. Pokud však studentka navazovala na semestrální práci, očekávala jsem, že text v teoretické i experimentální části bude rozvinutější. Vzhledem k množství dostupné odborné literatury by mohl být souhrn faktů v teoretické části detailnější a odkazovat se i původní zdroje prací významných objevitelů, které studentka zmínila (místo toho je uvedeno jen „v minulém století“). Naopak některá základní tvrzení se zbytečně opakují nebo je použito nadbytečných slovních spojení (např. pevný prášek, kapalný olej, zkoumání DNA či nukleových kyselin). Abstrakt práce pouze stručně kopíruje zadání a neupřesňuje způsob přípravy elektrody či vybrané modelové sloučeniny pro ověření funkčnosti připravených vzorků, ani neobsahuje žádný konkrétní závěr. Úvod by měl mimo jiné obsahovat i podrobnější vysvětlení, proč se zabýváte právě zvoleným tématem. Je potřeba v tomto oboru ještě něco dalšího vyzkoumat? Experimentální část začíná popisem práce o doleptání testovacího čipu, ale není uvedeno, odkud studentka tento čip vzala, jakým způsobem a kde byl připraven, co obsahoval a proč byl zvolen konkrétní tvar. Informace jsou opět podány neúplně. O něco více detailů je pak uvedeno až v posledním odstavci na str. 27. Z tohoto důvodu vnímám popis přípravné fáze jako nechronologický. V praktické části také zcela chybí seznam použitých chemikálií (včetně čistoty a výrobce) a přístrojů (opět včetně výrobce a konkrétního typu). Samozřejmostí je i uvedení podmínek analýzy, aby bylo možno práci zopakovat s reprodukovatelnými výsledky. K práci mám následující připomínky z hlediska nevhodného tvrzení či nedostatečného upřesnění těchto tvrzení: • Část 1.1, odstavec 3: chybí upřesnění, s jakými současně používanými metodami analýzy biomakromolekul srovnáváte efektivitu elektrochemických metod z hlediska nízké ceny, jednoduchosti, rychlosti (detekce?), aj. Není jasné, co je myšleno nízkými požadavky na funkčnost (chápu to jako protiklad k uvedeným pozitivům a v praxi si to nedovedu představit) a malými rozměry (celého měřícího systému nebo pouze velikosti plochy, na které probíhá detekce?). • Celý následující odstavec (4) v části 1.1 obsahuje nepřesná tvrzení. Co znamenají elektrické efekty v chemických systémech? Do roztoku stačí ponořit jen jednu elektrodu? • Část 1.2, odstavec 2: pozor na výraz světlo – ten se správně používá pouze pro viditelnou oblast elektromagnetického spektra, čímž byste spektroskopické a mikroskopické metody značně ochudila. Pro ostatní vlnové délky je nutné použít výraz záření (ultrafialové, infračervené, gamma, atd.). • Část 1.3, odstavec 1: uvádíte, že záleží na situaci, kterou metodu (zřejmě elektrochemickou) si vybereme pro analýzu biomakromolekul. Jaké situace máte na mysli? • Klíčové parametry Nernstovy rovnice (1) uvedené pro potenciometrii nejsou přesně popsány: co je potenciál E a původní potenciál E0? Mimochodem reference odkazuje na mou práci (nevím přesně na jakou, zadána také nepřesně), ale ani v přednáškách ani ve skriptech jsem takový popis neuvedla. Rovněž by měla být uvedena konkrétní hodnota konstant. Aktivita zde není vztažená na oxidovanou a redukovanou formu, ale na koncentraci iontů, které – jak správně uvádíte dále – jsou hlavním detekovaným analytem. Vzhledem k zaměření práce na detekci biomakromolekul je vhodné zmínit konkrétní příklad detekce pomocí potenciometricie (podobně jak uvádíte u amperometrie). • Na str. 24 u citace 15 uvádíte, že BSA bylo porovnáno v pufru při pH 7 a 4,5. Dále tvrdíte, že v zásaditém pufru vykazoval mnohem vyšší pík. Hodnota 7 na pH škále však není zásaditá, ale neutrální. • Pokud se odkazujete na konkrétní vědeckou práci, je zvykem namísto pánové použít výraz vědci, tým vědců v čele s Novákem, Novák et al., Novák a kolektiv, apod. • Popis většiny obrázků je rovněž neúplný. Dále mám několik formálních a typografických připomínek: • V prvním odstavci v teoretické části u cyklické voltametrie, který popisuje potenciály Ei a Es chybí křížový odkaz na obrázek. Anglické výrazy reverse a forward scan lze nahradit českými slovy zpětný a přímý či dopředný. • Čísla rovnic na sebe nenavazují: po rovnici 2 následuje 6. Popis symbolů za uvedenými rovnicemi nesprávně začíná samostatnou větou („Kde…“). Správně je to pouze u rovnice 4 v experimentální části. Některé rovnice uvedené v textu nejsou číslovány vůbec (např. na str. 18). • Křížové odkazy na obrázky v textu nejsou skloňovány („…průběh… je znázorněný na obrázek…“). • Pro symbol násobení se v textu nepoužívá hvězdička, zvláště ne u jednotek (např. C*mol-1). • Není vždy dodrženo typografické pravidlo, že mezi hodnotou a příslušnou jednotkou je potřeba psát mezeru. Pokud vyjde hodnota na konec řádku a jednotka odskočí na další řádek, je třeba použít mezeru nedělitelnou (např. u titulku obrázku 9). • U obrázků v teoretické části nejsou uvedeny zdroje (přepokládám, že autorkou není studentka). Reference by měly být uvedeny nejen u křížových odkazů v textu, ale i přímo u titulků obrázků. • Latinské výrazy (např. in vivo) se píší kurzívou. • Při prvním použití zkratek v textu je nutné uvést plný název termínu (chybí např. u HDME, BSA, atd.). • Reference v seznamu nejsou uvedeny v jednotném formátu a úplně citovány (např. chybí ISBN). U některých zdrojů není jasné, o jaký typ publikace se jedná (kniha, časopis, aj.). Pro čtenáře je pak komplikovanější danou referenci dohledat. • Formátování všech grafů v textu by mělo být jednotné. Písmo v grafech a schématech by nemělo výrazně překračovat ani být o mnoho menší než velikost písma v textu (obr. 9 vs. obr. 11). • V práci není vždy dodrženo používání SI jednotek (zvláště pro čas). I přes výše uvedené nedostatky studentka ve své práci převedla schopnost celkově se orientovat v dané problematice, provedla potřebné laboratorní experimenty, jejíchž výsledky náležitě vyhodnotila a diskutovala, ale informace podané povrchním způsobem evokují pocit, že na práci neměla dostatek času, případně práci ve fázi sepisování nedostatečně konzultovala se svým vedoucím. Vzhledem k výše uvedeným výtkám hodnotím práci stupněm C.
eVSKP id 110537