KARLÍČEK, M. Systém pro měření četnosti amplitud pulzů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student pracoval na vlastním tématu o měření četnosti amplitud pulzů o délce desítek nanosekund, pod vedením odborného konzultanta z Univerzity Palackého v Olomouci. Během celého řešení závěrečné práce student pracoval aktivně a samostatně, kdy pravidelné konzultace využíval zpravidla pro informování o již dokončených dílčích úkolech. Zařízení je funkční a bylo koncipováno s ohledem na použití nespecializovaných obvodů s důrazem na nízkou cenu. Snahou tak není konkurovat profesionálním zařízením. Měřící modul je možné ovládat vzdáleně prostřednictvím studentovy jednoduché webové aplikace, kdy druhý (ovládací) modul s displejem nemusí být použit. Textová část práce je přehledná, i když některé pasáže (například popis měření, obr. 3.9 nebo v kapitole 4) by mohly být srozumitelnější a jednoznačnější. Domnívám se, že se jedná o velmi pěknou práci, i když pro finální použití v laboratoři by bylo potřeba zařízení ještě lehce dopracovat, především se vypořádat s problémem, který student objevil a popisuje v kapitole 4.5. Oceňuji, že student své výsledky publikoval na mezinárodní konferenci 35th International Conference Radioelektronika, kde v květnu 2025 získal cenu pro nejlepší studentský příspěvek. Pozn.: Posudek byl sestaven ve spolupráci s konzultantem práce, Mgr. Michalem Dudkou, Univerzita Palackého v Olomouci.
Prezentovaná bakalářská práce se zaměřuje na vývoj a realizaci přístroje k použití ve vědeckých laboratořích na detekci intenzity ionizujícího záření. Práce jako celek představuje komplexní úkol zahrnující současné pochopení požadavků na navrhovaného zařízení a zvládnutí mnoha různých vývojových prostředků, od programování mikroprocesorů, drátové či bezdrátové komunikace, či počítačového obslužného programu. Toto poukazuje na vysokou míru znalostí a schopnost orientace studenta v oblasti aplikačního návrhu obvodů. Jako příklad lze uvést použití dvou rozdílných mikroprocesorů: STM32 a ESP32, což vyžaduje pochopení dvou rozdílných architektur a vývojových prostředků. Toto zjevně přesahuje typický rámec bakalářské práce. Jak diskutováno v práci, autor prokázal schopnost vyřešit vnitřní problém v STM32 na základě rešerše na internetu a diskuze na odborných fórech. Schopnost odladit takový problém je výborným předpokladem pro studentovu další práci a profesní kariéru. Ocenění patří i k fyzické implementaci včetně osazení SMD obvodů. Práce je zpracována v dobré kvalitě, s výjimkou několika drobných formulačních chyb, jako např.:“je potřeba nezapomenout na rezistory”,nebo“z důvodu zamezení přítomnosti odrazů”, kde využití odborného výrazu„impedanční přizpůsobení“by bylo výhodnější. Jako nedostatek práce by se dalo považovat nedostatečný popis celkové specifikace, vstupního signálu v úvodu práce. Tento popis (obrázek) by umožnil lépe pochopit některé souvislosti, jako např. část popisující“buffer pro měření stejnosměrné složky”. Kvalita popisu by se dala značně zlepšit i kvalitnějším blokovým diagramem vyvinutého zařízení. I přes tyto drobné formální nedostatky navrhuji studentovi nejvyšší možné hodnocení („A“), a to především jako ocenění za vyřešení komplexního technického úkolu, zahrnujícího studium mnoha odlišných systémů z oblasti analogové a číslicové techniky a programových prostředků.
eVSKP id 167832