HRDINOVÁ, L. Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Úkolem diplomantky Lucie Hrdinové bylo zpracovat literární rešerši zaměřenou především na významné trichothecenové mykotoxiny ve sladovnickém ječmeni. Dále pak shrnout možnosti stanovení vybraných mykotoxinů v pivovarských surovinách. V experimentální části se diplomantka zabývala analýzou trichothecenových mykotoxinů v pivovarských surovinách metodou LC-MS/MS. Studentka přistupovala k řešení zadaných úkolů svědomitě a iniciativně. Projevila velkou míru samostatnosti a bez potíží zvládala práci s náročnou přístrojovou technikou. S její prací jsem byla spokojena. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím celkovou známkou výborně (A).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená práce Bc. Lucie Hrdinové řeší problematiku obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni i přímo ve sladu v závislosti na odrůdě ječmene a jeho kultivaci na půdě po rozličných předplodinách. Diplomová práce je standardně členěna, avšak chybí kapitola CÍL PRÁCE. Na podrobně zpracovanou teoretickou část navazuje kapitola Experimentální část, ve které bohužel chybí popisy některých dílčích experimentů a postupů. Výsledková část s diskusí obsahuje značné množství tabulek s velkými soubory naměřených dat. Z toho je patrné, že diplomantka se naučila poměrně složitou metodiku a bude ji umět aplikovat v praxi. Velkou slabinou této části je chudý komentář jednoltlivých výstupů práce a prakticky nulová diskuse a srovnání s odbornou literaturou. V následující části uvádím souhrn formálních chyb: 1) Opakovaně špatné odsazení textu (Úvod str. 9, Teoretická část str. 10, 11, 14, 17, 18 atd) - problematické hlavně v kapitole Závěry, kde se špatným odsazením prolínají dva dílčí závěry dohromady. Navíc se jednotlivé závěry obvykle číslují, nebo oddělují odrážkami. 2) Str. 21 kap. 2.6.1.3. - chybí komentář; není vhodné do teoretické části napsat viz a číslo kapitoly. Formát číslovaní zmíněných kapitol není správný…. 3) Str. 38 a 39 - Optimalizace metod pro stanovení vybraných mykotoxinů - v této části je uvedeno, že byly metody optimalizovány, ale nejsou zde uvedeny jednotlivé optimalizační kroky, pouze výsledná metoda. 4) Str. 45 kap. 3.5.1. - není nutné uvádět výpočet navážky 10 mM octanu amonného - dostatečná je informace o koncentraci roztoku 5) Na str. 47 kap. 4.1. jsou uvedeny opakovaně výsledky z validace separační metody (kap.3.3.) 6) Str. 60, literatura: do odborné literatury nelze zahrnout informace uvedené na webových stránkách obchodních společností typu Chromservis apod. (viz lit. 37, 38, 39). Dotazy k práci: 1) Na str. 28 píšete, že kapalinovou chromatografií lze stanovit těkavé sloučeniny - můžete uvést příklady takového stanovení? 2) Str. 46 kap. 3.5.3: Jak jste izolovala trichotheceny ze vzorků sladů? V experimentální části chybí popis přípravy. Technologie sladování byla u všech použitých sladů stejná (prosím o popis)? 3) Str. 48, tab. 23 - jaký je rozdíl mezi vzorky 1- 3, 4 - 12, 13 - 15, 16 - 18 (rovněž tab. 24) ? Jedná se o různé vzorky nebo opakované nástřiky téhož vzorku? I přes uvedené připomínky doporučuji diplomovou práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 28938