BURIAN, M. Stanovení těkavých látek vín odrůdy Hibernal [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Vítová, Eva

Tato bakalářská práce je součástí rozsáhlejší studie, která se zabývá možností ověřování autenticity českých vín. Jako parametry charakterizující senzorickou kvalitu (resp. tzv. aromatický profil) vzorků vína byly v práci sledovány těkavé (aromatické) látky, pro jejich stanovení byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Přes počáteční těžkosti student vypracoval poměrně zdařilou teoretickou část práce, dostačující pro provedení experimentů; aplikoval znalosti dosud získané v průběhu studia, které vhodně kombinoval se studiem doporučené domácí i zahraniční literatury. Podstatou experimentální části práce byla analýza vzorků vín; student nejprve ověřil vybrané validační parametry použité metody (opakovatelnost, linearita), čímž ověřil její kvalitu a účinnost, tato byla následně aplikována na celkem 19 vzorků vína odrůdy Hibernal původem ze čtyř moravských vinařských podoblasti. Cílem bylo prozkoumat možnosti geografické autentifikace vín této odrůdy na základě profilu a obsahu těkavých látek. Student pracoval pečlivě a svědomitě. Bez problémů zvládl práci v laboratoři s instrumentální technikou, připravoval si vzorky a vyhodnocoval získané výsledky. Samotná bakalářská práce je zpracována pečlivě, student prokázal dobrou úroveň písemného projevu a schopnost odborného vyjadřování. Naměřené výsledky představují cennou součást výše uvedené studie a východisko pro další experimenty v rámci navazujících prací.

Posudek oponenta

Rychetský, Matěj

Bakalářská práce studenta Martina Buriana se zabývá stanovením těkavých látek ve vínech odrůdy Hibernal s cílem ověřit možnosti geografické autentifikace na základě jejich obsahu. Jedná se o zajímavé téma, neboť problém falšování potravin a s ním související nutnost jejich autentifikace je v poslední době velmi aktuální. Teoretická část vychází z celkem 61 správně citovaných kvalitních literárních zdrojů, z nichž přibližně polovinu tvoří zahraniční časopisecké publikace, zbytek je tvořen zejména českými odbornými a populárně naučnými knihami. Je psána čtivým jazykem prakticky bez gramatických chyb a překlepů. Je členěna do logicky uspořádaných kapitol a stručně popisuje pěstování vinné révy u nás se zaměřením na PIWI odrůdy, výrobu vína se zaměřením na vznik aromatických látek během ní, složení vína s důrazem na aromatické látky obsažené v něm, možnosti sledování autenticity vína a na závěr je stručná charakteristika použité instrumentální metody. Teoretická část poskytuje poměrně slušný základ pro následující experimentální část, výtku bych měl pouze ke kapitole 2.1 Symbolika vína (str. 10), která je nadbytečná, s tématem práce příliš nesouvisí a ani ji nijak zajímavě nerozšiřuje. Kvalitu teoretické části ovšem výrazně snižuje absence rešerše ohledně aromatických látek ve sledované odrůdě Hibernal, což je vzhledem k tématu a zaměření práce podstatný nedostatek. Dále bych chtěl upozornit na některé další formální nedostatky v této části: - Nefungují křížové odkazy na kapitoly, obrázky, tabulky a grafy. - U obrázku 1 (str. 13) chybí jeho uvedení v textu a zároveň má (i s obrázkem 2 na str. 14) nízké rozlišení, které zhoršuje čitelnost. - I u převzatého grafu je potřeba mít správný formát (popisky os, atd.); v tomto konkrétním případě (graf 1 na str. 12) by bylo možná vhodnější a méně pracné, než upravovat původní graf, vytvořit graf vlastní. V experimentální části byly ověřeny vybrané validační parametry (opakovatelnost, lineární rozsah) metody HS-SPME-GC-MS a následně byl pomocí této metody stanoven aromatický profil vybraných vzorků vín a následně bylo sledováno, zda lze na základě tohoto profilu jednoznačně identifikovat vína z různých moravských vinařských podoblastí. Na výsledném hodnocení se negativně projevila i nižší úroveň sekce Výsledky a diskuze. Celá kapitola má rozsah 7 stran, což je méně, než je u bakalářské práce obvyklé. Problémem ale není kratší rozsah, nýbrž zejména nedostatečná diskuze výsledků a jejich alespoň částečné porovnání s literaturou. Většinu kapitoly zabírají tabulky, chromatogramy a grafy doplněné pouze stručným komentářem získaných výsledků. Zároveň mám pár formálních poznámek k tabulkám v této sekci: - V tabulce 4 na str. 28 je zbytečně použit anglický termín slope, lze použít český výraz sklon. - Tabulka 6 (str. 32) s vypsanými koncentracemi ve všech vzorcích je vhodná spíš do příloh, následná shrnující tabulka 7 (str. 33) je do sekce výsledku vhodnější. - Doporučuji použití jiného formátu u výše zmíněných tabulek, jelikož je poměrně obtížné se v nich orientovat vzhledem k většímu množství čísel. I přes uvedené připomínky předložená práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě se známkou (B) velmi dobře.

eVSKP id 148966