KOSCELNÍK, M. Optimalizace spektrální segmentace pro elektronové mikroskopy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
Celkově práci považuji za vynikající. Student zpracoval výbornou implementační část práce, experimentálně ověřenou a s potenciálem uplatnění v praxi, ale i textová část práce je na solidní urovní. Proto hodnotím stupněm výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Bakalářská práce byla poměrně náročná. Student se musel pro její realizaci naučit znalostem mimo rozsah standardního bakalářského studia. Kromě toho musel při implementaci práce provést velké množství experimentální práce a konzultovat obsah i s firmou TESCAN. S výsledkem práce jsem spokojen. | ||
| Práce s literaturou | S literaturou pracoval student iniciativně a využíval zdaleka nejen doporučené podklady, ale vyhledával i další literární zdroje. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Během řešení rpojektu byl student aktivní. Konzultace byly pravidelné (osobní, telekonferenční i s firmou TESCAN, i přímo ve firmě TESCAN) a student na ně býval připraven. | ||
| Aktivita při dokončování | Práce byla dokončena v termínu a zbyl čas i na korence textu práce. | ||
| Publikační činnost, ocenění | Práce byla oceněna na přehlídce studentských prací Excel@FIT. |
Navržené metody samy o sobě pravděpodobně dělají co mají. Celkový dojem z práce velmi snižuje kvalita textu a fakt, že vlastnosti metod nebyly spolehlivě vyhodnoceny. Vzhledem k těmto nedostatkům hodnotím práci stupněm E.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Téma dovoluje značnou flexibilitu v přístupu od relativně jednoduchého až po velmi komplexní. Student si vybral spíše tu jednodušší cestu. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Splnění některých bodů zadání je velmi diskutabilní. Bod 2 - Ze zprávy není zřejmé jakou segmentační metodu student uvažuje. Segmentace samotná se v práci neřeší, ale přebírá se hotová, o které se student příliš nezmiňuje. Bod 3 - Vyhodnocení vlastností práce sice obsahuje, nicméně nejsou vůbec popsaná použitá data a metriky. Vyhodnocení rychlosti je pouze na úrovni "rychlejší"/"pomalejší". Bod 4 - Implementace na "vhodné platformě" je jeden python skript. Vlastnosti implementace se v práci nijak neřeší. | ||
| Rozsah technické zprávy | |||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 55 | Struktura práce je logická. Student se nejprve zaobírá elektronovou mikroskopií jako celkem a vysvětluje důležité pojmy. Dále popisuje existující analytické metody, navrhuje své řešení pro "optimalizaci segmentace" a prezentuje výsledky. Text práce je občas mírně chaotický a těžko se sleduje. Vyjadřování je zbytečně složité a je těžké pochopit, co chce student vlastně říct. Používá odborné termíny, které nevysvětluje (fáze, mrtvý čas, Braggova reflexe, atd.). Použité matematické formalismy jsou nekonzistentní a není jasné kde k nim student přišel. V některých případech by bylo vhodné použít ilustrační obrázky místo textového popisu. Student navrhl dvě metody - "pravděpodobnostní" a "segmentační". U "pravděpodobnostní" metody není vůbec jasné čeho pravděpodobnost se počítá. Je to vůbec pravděpodobnost? Čím se navržené metody liší od toho co už je v softwaru TIMA? Je tam nějaká jiná změna, než nepravidelné umístění bodů? Vyhodnocení implementovaných metod je velmi slabá stránka celé práce a vyvolává řadu otázek. V textu úplně chybí charakteristika dat, na kterých se vyhodnocovalo (kolik obrázků, rozlišení, přítomnost a charakter EDS dat, přítomnost ground truth segmentace), jaké metriky se hodnotily (co je "Similarity to initial phases", Accuracy, Precision?). Co je vůbec vstupem metrik? Výsledky obou metod jsou "jen" body ve kterých samplovat EDS? Jak se získaly výsledné segmentace pro hodnocení? (Jsou to vůbec segmentace, nebo už klasifikované fáze?) Křivky v některých obrázcích by měly být shodné, protože ukazují stejné věci, ale nejsou (např. TIMA Grid v 6.2 a 6.3, ale i v dalších). V textu ale není žádné vodítko proč nejsou stejné (parametry? data?). Část o optimalizaci prahu je naprosto nepochopitelná. Jakým způsobem se optimalizuje a o jaký práh se jedná? Co je vlastně v obrázku 6.7? Podle popisku "vliv prahu na přesnost segmentace", ale v obrázku žádná přesnost není a není ani jasné co jsou jednotlivé čáry. Co je v obrázku 6.9? Zdá se mi, že závěry v textu vůbec neodpovídají tomu co je v obrázku. Musím říct, že už návrh metod vyvolává mnoho otázek, které nejsou v textu zodpovězené. Z kapitoly o experimentech jsem se dozvěděl jen velmi málo užitečných informací a tak mě nepřesvědčila o funkčnosti metod (byť musím uznat, že metody samotné jsou pro daný účel možná použitelné). | |
| Formální úprava technické zprávy | 60 | Některé obrázky nejsou odkazované z textu. Stále dokola se opakuje vysvětlení zkratek. Seznam obrázků obsahuje dlouhé popisky místo krátkých. Grafy jsou v rastrovém formátu. Matematické rovnice nejsou číslované. Zvýraznění textu pomocí dvou hvězdiček místo správného formátování (jako kdyby se jednalo Markdown) | |
| Práce s literaturou | 90 | Student cituje vhodnou literaturu týkající se problematiky analýzy EDS dat a segmentace. Chybí mi materiaály ohledně hodnocení kvality segmentace. Vlastní poznatky jsou řádně odděleny od převzatých. | |
| Realizační výstup | 65 | Výstupem je jednoúčelový skript pro vyhodnocení implementovaných metod, které jsou v jednom dlouhém python souboru . Student nedodržuje základní organizaci kódu do samostatně využitelných modulů, což snižuje čitelnost a použitelnost kódu. Jedná se o velmi experimentální záležitost. Pro svou funkci studentovy kódy vyžadují celou řadu externích skriptů poskytnutých v rámci řešení práce. | |
| Využitelnost výsledků | Využití kódu by bylo problematické protože se nejedná o samostatně použitelnou knihovnu. |
eVSKP id 164226