ŠTĚPÁNEK, M. Hodnocení finanční situace podniku a jeho zabezpečení informačním systémem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2013.

Posudek vedoucího

Bartoš, Vojtěch

Při zpracování práce student pracoval iniciativně, projevoval zájem o řešenou problematiku a prokázal schopnost samostatného řešení zadaného problému. Předložená práce splňuje všechny věcné i formální požadavky kladené na bakalářskou práci. Doporučuji její připuštění k obhajobě.

Posudek oponenta

Seidl, Lubomír

Na základě žádosti studenta pana Michala Štěpánka jsem vypracoval tento oponentský posudek na jeho bakalářskou práci „Hodnocení finanční situace podniku a jeho zabezpečení informačním systémem“. Bakalářská práce vychází z údajů společnosti ZEA Rychnovsko a.s., v které jsem od roku 2005 ekonomem. Z tohoto důvodu jsem jeho žádosti vyhověl. Bakalářská práce v kapitole „Hodnocení současného stavu“ dostatečně, krátce a srozumitelně představuje společnost ZEA Rychnovsko a.s. Analýza současného stavu firmy pomocí SWOT analýzy, Porterova modelu pěti sil a analýzy SLEPT(E) vhodně přibližuje podnikatelské prostředí zemědělské prvovýroby. S uvedenými závěry analýz lze z větší části souhlasit. S čím příliš souhlasit nelze je například označení Andreje Babiše jako osobu ovládající celé zemědělské odvětví. Výkupní ceny jsou mnohem více ovlivňovány světovými cenami na trzích se zemědělskými komoditami, kdy zejména komodity rostlinné výroby jsou dnes většinou vyváženy za hranice České republiky. Naopak u komodit živočišné výroby je významným problémem dovoz výrobků za „dumpingové ceny“. Zcela také nesouhlasím s tvrzením o nízké rivalitě mezi konkurenty v zemědělském odvětví. Nejde snad o boj na trhu s komoditami, ale spíše o ten nejzákladnější výrobní zdroj, který se nedá nikterak reprodukovat, a jímž je půda. Systém dotací do zemědělské výroby bohužel dnes tento boj vyostřuje, a to významným zvýhodněním výrobců orientujících se na velmi rentabilní rostlinnou výrobu, a to v neprospěch podniků zabývající se výrobou živočišnou. Podniky s rozsáhlou rostlinnou výrobou si mohou dovolit nabídnout majiteli půdy vyšší nájemné, než podniky, které často dotují ztrátové provozy živočišné výroby. Bohužel, zde musím poznamenat, že zde neprohrává pouze živočišná výroba, která pro venkov znamená zaměstnanost a přidává další hodnotu komoditám rostlinné výroby, ale i občan. Významně klesá potravinová soběstačnost České republiky, kde např. u vepřového masa jsme již na cca 40 % vlastní spotřeby. Kapitola „Teoretická východiska“ shrnuje dostatečně metodiku vlastní finanční analýzy a teorie informačních systémů. Vybírá jednak vlastní strukturu finanční analýzy pro bakalářskou práci, která se zaměřuje na tradiční poměrové ukazatele, ale i na různé sofistikovanější modely, ale i shrnuje přehled jednotlivých podnikových informačních systému a požadavků na jejich zavedení a provoz. Kapitola „Analýza problému a současné situace“ aplikuje vybrané metody finanční analýzy na data z účetních závěrek v letech 2007-2011. Pro potřeby této bakalářské práce je tento rozsah dostačující, avšak pro bližší seznámení s firmou z pohledu „shareholdera“ (akcionáře) či „stakeholdera“ (banky) by byl nedostatečný. Vybrané období je i dle výsledků finanční analýzy plné ostrých zlomů, tedy změn. Zejména se jedná o rok 2007, kde vrcholil ekonomický růst v České republice, komodity rostlinné i živočišné výroby za dlouhou dobu dosahovaly svých historických cenových maxim, v letech 2008-2010 naopak přišlo období vystřízlivění, ekonomická recese a s tím spojený významný pokles prodejních cen (v řádu desítek procent). Dalším velkým zlomem je investičně velmi nákladná výstavba BPS, která markantně zasáhla do dat roku 2010 a 2011. Vlastní zpracování finanční analýzy je provedeno dle mého názoru precizně, je zde snaha porovnávat výsledky s oborovými daty, což velmi napomáhá v orientaci, jak si konkrétní podnik vede ve srovnání s okolím. S interpretací výsledků finanční analýzy v zásadě lze souhlasit, avšak stejně jako v předcházejících kapitolách práce, lze nalézt závěry, kdy chybějící autorova dlouhodobější praxe v oboru a podniková realita, logicky neumožňuje lépe pochopit skutečný stav věcí. Například výsledky Altmanova indexu a Indexu důvěryhodnosti, lze spíše chápat z pohledu trendu jejich vývoje, fakt že rok 2007 ve srovnání s ostatními vychází nejlépe je zejména otázkou ekonomické konjunkce a poměrně nízkého zadlužení, ale vůbec neřeší fakt nerentabilních provozů se zastaralými technologiem

eVSKP id 67034