Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Němec, Zdeněk

Diplomant prokázal dostatek technické invence a tvůrčích schopností,které dávají předpoklady pro obhájení jeho diplomové práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Neterda, Zdeněk

Předkládaná diplomová práce splňuje svým obsahem a zaměřením požadavky zadání. V úvodní části práce se diplomant zabývá problematikou sedimentů ve vodních nádržích. Je zde popsán mechanismus vzniku sedimentů, způsoby jeho odstraňování a následného využití. Kapitola je zakončena shrnutím nového zákona pro nakládání s vytěženými sedimenty z vodních toků. Teoretické poznatky jsou zpracovány výstižně a přehledně. Experimentální část práce, jež je popsána v další kapitole, se zabývá experimentálním měřením sedimentů získaných pod vodní hladinou Brněnské přehrady. Tuto část lze rozdělit do dvou bodů. V prvním diplomant provedl experimentální měření, jehož cílem bylo určení základních fyzikálních vlastností suspenze a granulometrické složení suspenze. Dalším bodem pak bylo ověření možnosti použití hydrocyklonů jako odvodňovacího zařízení v technické praxi. Výsledky a poznatky z experimentálního měření jsou zpracovány výstižně a z grafického hlediska na dobré úrovni. V další částí práce je popsán postup návrhu laboratorní odstředivé a filtrační jednotky. Model laboratorního zařízení diplomant vytvořil v 3D softwaru Inventor. Součástí práce je přiložená výkresová dokumentace, jež obsahuje výkresy sestav obou laboratorních jednotek. Vzhledem k náročnosti diplomové práce vyplívající ze zadání, by přiložená výkresová dokumentace měla navíc obsahovat alespoň výrobní výkresy hlavních součástí jednotek. Poslední, a také nejrozsáhlejší část práce, je zaměřena na teoretické poznatky v oblasti návrhu a použití hydrocyklonů, a na numerické simulace popisující proces odvodňování v hydrocyklonech. Diplomant pro numerické simulace využil softwary ANSY-CFX a ChemCAD. Vzhledem k velké obtížnosti problému proudění sedimentu v hydrocyklonech považuji tuto část práce za nejzajímavější a potenciálně nejpřínosnější, nicméně bohužel diplomantem téměř nezvládnutou. I přes prostudování odborné literatury týkající se proudění sedimentu v hydrocyklonech se diplomantovi nepodařilo nastavení modelu v softwaru ANSYS-CFX tak, aby alespoň splňoval základní fyzikální význam hydrocyklonu. Jelikož byly výstupy ze simulace proudění částečně vzaty jako vstupy pro analýzu v softwaru ChemCAD, nelze brát závěry vyvozené z obou analýz ani jako za „hrubé“, jelikož jsou zcela chybné. Nutno ovšem podotknout, že provedení numerických simulací nebylo součástí zadání diplomové práce a jsou tedy provedeny navíc. Nicméně bez této závěrečné kapitoly by předložená diplomová práce měla spíše charakter rozšířené rešerše. Písemná i grafická úprava předkládané práce je na dobré úrovni. V předkládané diplomové práci jsem nalezl některé drobné nedostatky. Jedná se o zejména o občasné překlepy, špatné jednotky v tabulce (tab. 3.2: místo mg/l má být g/l) a chybné odkazy na obrázky v textu (např.: na str. 34 má být uveden odkaz na obr. 3.9, na str. 62 na obr. 5.11 atd.). Přes výše uvedené nedostatky a připomínky doporučuji práci k obhajobě

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	D
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: C

Otázky

V popisu funkce hydrocyklonu na str. 55 je uvedeno, že vlivem proudění vzniká v hydrocyklonu podtlak, který vyvolává nasávání vzduchu výtokovou tryskou. Byl tento jev v simulaci proudění uvažován? Jakou okrajovou podmínkou byste obecně zpětné proudění do výpočtového modelu řešil?
Na str. 67 píšete, že nejlepších výsledků pro simulace proudění v hydrocyklonech je dosaženo při modelu turbulence RSM případně LES. Jaký zakladní rozdíl je mezi těmito modely a jaké výhody přinášejí oproti ostatním, častěji využívaným metodám.