HUDEČKOVÁ, K. Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Studentka předkládá urbanistický koncept, vycházející z jasného a logického rozvržení terminálu. Samotná budova nádraží rozehrává zajímavý nápad s polouzavřeným veřejným prostorem. Samotné dispoziční řešení by si zasloužilo ještě více péče (např. provoz kavárny nebo zázemí s kancelářemi ve 2.NP). Konstrukční řešení je zajímavé, otázkou je, zda by v místě ocelových rámů nemělo být posíleno založení. Celkový výraz stavby je kultivovaný, leč poněkud temný.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 90 | Studentka pracovala v průběhu semestru se zájmem, delší čas věnovala hledání konceptu. Rozsah odevzdané práce dodpovídá nárokům na rozsah bakalářské práce, výsledná grafika je přesvědčivá. |
Autorka navrhla budovu kompaktního tvaru, dobře a přehledně umístěnou na pozemku, s jasným prostorovým a provozním uspořádáním a výrazným výtvarným řešením založeným na účinku dominantních prvků konstrukce – ocelových vazníků. Tvar a řešení ocelových vazníků a snaha o přiblížení estetice historické průmyslové architektury je diskutabilní. Při detailním pohledu na dispozice nejsou základní dispoziční principy dotaženy. Venkovní plochy jsou funkčně jasně členěné, organizace dopravy a napojení území je přehledné. Grafická prezentace návrhu je nevyrovnaná.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | - autorka umisťuje svůj jasný, kompaktní objekt na severní nejdelší stranu parcely, těsně k supermarketu Tesco, vymezuje tak úzkou ulici s utilitárními rozměry směrem ke středu města a většinu veřejné plochy ponechává jižně a východně od objektu, zbytek parcely je jasně a funkčně rozdělen na přehledné autobusové nádraží a park - napojení automobilové a autobusové dopravy na stávající síť je přehledné - rozvržení pěších tras, zejména umístění přechodů pro chodce, v nově navrženém nádraží a parku navazuje na vstup do terminálu z jihu pouze uprostřed, důležitost průchodu budovou terminálu bylo možné zdůraznit i v členění nádraží a parku - dispoziční a formální řešení parku je pouze naznačeno, přitom se jedná o důležitou součást celého prostoru, ponechané nadzemní vedení znamená vklad pro zachování vlastní identity parku - autorka preferuje budoucí transformaci supermarketu v obchodní galerii, předpokládá těsné napojení objektu na tuto novou galerii a proto objekt vůči severní ulici otevírá minimálně a spíše servisně, tento rozvoj se ale nedá předem zaručit - atraktivita prostoru východního dvora / zahrady zejména ve vazbě na stanoviště autobusu je sporná | |
| Provozní řešení | B | - objekt je členěn na 2 celky – vnitřní halu s funkcemi, které přímo souvisí s dopravou a dvůr s doplňkovými funkcemi, oba provozní celky jsou rozděleny příčný průchodem – elementárním prostorem bez další funkce, komunikační trasy pro veřejnost jsou jasně organizované, koncept je přehledný - v rámci kvalitního základního rozvrhu se nabízí záměna jednotlivých funkcí, např. výměna čekárny x občerstvení/trafika tak, aby čekárna měla zajištěn přímý výhled na vlaky, kavárna by ozrcadlením půdorysu mohla být orientována do průchodu budovou apod. - podrobná dispozice je správně členěna do jednotlivých bloků, které ale nejsou důsledně domyšleny – např. jedna z kanceláří je umístěna nelogicky v bloku WC, v místnostech pro dopravce by se dala omezit plocha komunikací, návrh neuvažuje o sdružování instalací, prostor pro ochranku je bez denního osvětlení, kanceláře v patře mají pouze minimální plochu apod. - návrh nečiní rozdíl ve vztahu mezi dílčími provozy – obchody, kavárnou a občerstvením a halou / dvorem, ve které jsou vestavěny, např. posezení prostoru občerstvení by mohlo mnohem více využívat interiéru haly, nabízí se půdorysné rozšíření haly analogickým způsobem, jako u prodeje jízdenek, nebo využití střechy nad vlastním provozem občerstvení - diskutabilní je atraktivita dvoupodlažních obchodních prostor, bez možnosti prezentace směrem do exteriéru - v textové části návrhu se hovoří o suterénu, v suterénu se pravděpodobně nachází technické zázemí, odpadové hospodářství a další funkce, které návrh neprezentuje | |
| Technicko konstrukční řešení | B | hlavní koncept konstrukce využívá 20 shodných ocelových vazníků o výšce 3m a rozpětí 25m, vazníky umístěné na rozhraní interiérového prostoru terminálu jsou zdvojené z důvodu předcházení tepelným mostům... jedná se o výrazný, sjednocující výtvarný prvek - statický návrh vazníků nezohledňuje různou tloušťku tažených a tlačených prutů - vazníky jsou naprosto shodné, nereflektují různou funkci, kterou zastávají, a různé zatížení, které nesou... i v případě, že je součástí konceptu idea 20-ti naprosto shodných vazníků, bylo možné jim přiřadit doplňkové funkce, např. spolupůsobení při vynášení vodorovných konstrukcí vestaveb (2 podlažní objekty uvnitř haly / dvora), nosiče stínících prvků, nosiče informace apod., prostor mezi vazníky o výšce podlaží je nadbytečný a není v žádném místě návrhu využit, v tomto je návrh výrazně neekonomický - v případě otevřeného dvora jsou vazníky umístěny v exteriéru, jejich sloupy se ale nacházejí uvnitř dispozice... v tomto místě by byla vhodné přesunout rozhraní tepelné izolace dovnitř vazníku tak, aby mohla být celá ocelová konstrukce v exteriéru - detail konstrukce – plné nároží mezi vodorovným zasklením střechy a svislým zasklením výšky vazníků bylo možné využít pro zaatikový žlab | |
| Architektonické řešení | B | - přestupní terminál je navržen s esteticky jasným celkovým názorem na vzhled a formu, která je dovedena až do detailu - budova je členěna symetricky, hlavní vstup ústí do elementárního prostoru průchodu otevřeného k nebi, ze kterého jsou přístupné prostory venkovního dvora a vnitřní haly, celková uzavřenost všech celků vzhledem k okolí je výrazný kompoziční princip, který je nutno vyzdvihnout, větší formální diverzifikace tohoto principu zejména v případě zahrady by byla na místě - vlaky zajíždějí až dovnitř prostoru vymezeného konstrukcí terminálu – stávají se tak součástí budovy, šířka středového nástupiště vzhledem k celkové šířce vazníku mohla být větší - zvolené konstrukční řešení, tvar ocelových vazníků a sloupů, členění oken a dveří apod. vytváří celkově industriální výraz objektu, k autentickému dojmu přispívá ponechání stávajícího nadzemního produktovodu v parku - složitost vazníků a použité tvarosloví hraničí s imitací historického způsobu technického zpracování staveb 19.století, s tímto je v rozporu používání náhražkových materiálů, např. nosného zdiva z tvárnic a obkladových keramických pásků, které autenticitu podrývají | |
| Formální úroveň | B | - kvalitní grafické zpracování jednotlivých výkresů analýz, situací a pohledů - v celkovém úhrnu ale není prezentace zejména 2D výkresu graficky sjednocena (např. situace na „pergamenovém“ podkladu se z prezentace vymyká) - perspektivní pohledy s výraznou náladou, která může přispět k dobrému přijetí návrhu u podobně naladěných klientů, u perspektivy haly není kvůli její tmavosti dostatečně zřetelné architektonické řešení a prostorová návaznost na prostory obchodů aj. - kombinace počítačové a ruční grafiky („akvarel“) stojí za další rozpracování a využití na všech dokumentech - na některých mapách analýzy chybí označení řešeného území, což zhoršuje orientaci - horší grafická kvalita výkresů půdorysů a řezů – chybí návaznost na nejbližší okolí u půdorysu přízemí, u výkresu 1. patra chybí obrysy nižších pater v hale, u řezů chybí lidské měřítko, stafáž apod. - vzhledem k tomu, že by dokumentace měla odpovídat stupni architektonické studie, měly by být výkresy „šťavnaté“ - chybí práce např. s barevností a tloušťkou čar, čáry se slívají - chybí zobrazení suterénu v půdorysu a v řezech |
eVSKP id 102914