ŠURÁŇOVÁ, Z. Zapojení polyhydroxyalkanoátů do stresové odpovědi bakterií v pozdní stacionární fázi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudky

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Studentka Zuzana Šuráňová se ve své bakalářské práci věnovala posouzení schopnosti bakterií akumulovat PHA na přežití v pozdní stacionární fázi. K práci přistupovala zodpovědně a aktivně, brzy si osvojila práci s průtokovým cytometrem, který byl stěžejní metodikou při řešení této bakalářské práce. Teoretickou část práce zpracovala studentka na vysoké úrovni, nicméně v některých částech se nevyvarovala stylistickým neobratnostem. Nicméně čerpala z hodnotné literatury, kterou správně a úplně citovala. Ve výsledkové části práce studentka zpracovala dva dlouhodobé experimenty, při kterých především s pomocí průtokové cytometrie měřila viabilitu bakteriálních kultur a také intracelulární obsah PHA. Je zajímavé, že i během dlouhodobého hladovění utilizovala bakteriální kultura intracelulární zásoby PHA s relativně malou dynamikou a naopak i kultura neschopná akumulace PHA vykazovala relativně vysokou viabilitu. Tyto výsledky mohou pomoci při dalším výzkumu zaměřeným na fyziologickou roli PHA v bakteriálních buňkách. V diskuzi výsledkové části je poněkud cítit nejistota studentky při jasné formulaci závěrů a také nezkušenost se zpracováním a diskuzí větších souborů experimentálních výsledků. To však nijak výrazně nezvyšuje kvalitu předložené práce. Studentce se podařilo formulovat základní závěry práce a proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Zuzana Šuráňová se v předložené bakalářské práci zabývá studiem zapojení polyhydroxyalkanoátů (PHA) do stresové odpovědi bakterií v pozdní stacionární fázi. Téma práce je aktuální (výzkumu PHA je v poslední době věnována značná pozornost po celém světě, FCH VUT nevyjímaje) a bezesporu velmi zajímavé (PHA jsou obecně vnímány jako zásobní látky s primární funkcí ukládání energie a nutrientů). Konkrétním cílem práce bylo ověřit, zda se produkce PHA v bakterii projeví ve stresové odpovědi nejen na limitaci substrátem, ale i na další vybrané stresové faktory (vysoká teplota, chlad, přídavek ethanolu). V první části práce autorka předkládá přehledný teoretický základ ke studované problematice. Zaměřuje se především na popis růstového cyklu bakterií, představení klíčových stresových faktorů a mechanismu stresové odpovědi, a dále představuje polyhydroxyalkanoáty jako hlavní předmět studia v experimentální části práce. K věcné náplni této části nemám výtek ani komentářů, dovolím si však několik formálních připomínek: - čtivost a srozumitelnost textu v některých částech výrazně snižuje otrocký a často i význam zcela pozměňující překlad anglického textu - viz téměř celá kap. 3.1.5.4. (Pár příkladů za všechny: „ Během procesu dýchání v buňce se kyslík snižuje o regulovaný přívod čtyř elektronů …“, „…reaktivní kyslíkové druhy (ROS)…“, „Jeho redukované formy jsou redukovány glutathion reduktázou pomocí NADPH jako zdroje snížení výkonu…“, nebo „…metabolických drah, zapojených do oxidačního stresu odpovědi…“, vše na str. 14) - v jiných částech se autorka naopak uchýlila k jazyku téměř biblickému: „v půdě dokážou některé bakterie výrobky z polyhydroxyalkanoátů využít, takže ty se pak obrátí v prach“(str. 8) nebo „…vody proudí přes membránu…“ (str. 13) - tam, kde je to možné, bych v česky psaném textu doporučil použití českých ekvivalentů namísto anglických výrazů (např. použití výrazů „up-shift“ a „down-shift“ při popisu vnější osmolality) - poněkud rušivě také působí poměrně velké množství překlepů v textu - kvalita obr. 3 (str. 12) není dostatečná pro tisk ve stávající velikosti - v práci by bylo vhodné sjednotit formu značení PHA polymerů, např. pro kopolymer 3-hydroxybutyrátu a 3-hydroxyvalerátu je v textu použito několik různých značení (P(3HB-3HV), poly(3HB-3HV), P(3HB-co-3HV) Celkový dojem z předložené práce výrazně zlepšuje experimentální část – experimenty jsou přehledně a srozumitelně popsány, výsledky jsou logicky komentovány a z nich plynoucí závěry jasně formulovány. K této části se vztahuje několik dotazů, uvedených níže, ke kterým se autorka může vyjádřit v rámci obhajoby. Celkově mohu konstatovat, že předloženou bakalářskou práci jsem shledal především v její experimentální části velmi zajímavou a pro další směrování výzkumu v dané problematice beze sporu velmi přínosnou. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 77298