ŠVÁB, Č. Vývoj WAAM procesních parametrů pro tenkostěnné díly z hořčíkové slitiny AZ61 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Slavíček, Jakub

Diplomová práce se zabývala vývojem WAAM procesních parametrů pro výrobu tenkostěnných dílů z hořčíkové slitiny AZ61. Hlavním přínosem práce je detailní popis vlivu důležitých CMT parametrů na geometrii svaru a stanovení jejich vhodné kombinace pro výrobu tenkostěnných hořčíkových dílů. Pro ověření použitelnosti byl s těmito parametry vyroben ukázkový díl složený z padesáti vrstev materiálu. Práce obsahuje dobře zpracovanou rešerši a adekvátně popsané metody řešení. Řešení práce je dále rozděleno do tří fází, které odpovídají hlavním provedeným experimentům, tedy: optimalizace rozsahu parametrů, navařování single-tracků a výroba tenkostěnného ukázkového dílu. Výsledky experimentů byly následně vyhodnoceny a dobře graficky zpracovány. Bohužel, samotný text práce vykazuje řadu nedostatků v podobě gramatických chyb a stylisticky nedotažených souvětí. To zhoršuje jeho čitelnost a srozumitelnost a kazí dojem jinak dobré práce. Všechny definované cíle práce byly splněny, student byl pracovitý a aktivně konzultoval dílčí problémy a navržená řešení. Celkově je práce na dobré úrovni a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Němeček, Stanislav

Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu navařování metodou WAAM, je logicky členěna a graficky dobře zpracována. Citovaná literatura je v odpovídajícím rozsahu a rešerše splňuje svůj úkol. Řada míst v textu prozrazuje buď nedostatek citu autora pro technické a srozumitelné vyjadřování, nebo přinejmenším, že po sobě práci důkladně nepřečetl. Některé technické výrazy nejsou běžně používané, např. místo „teplotní vstup“ se běžně používá „vnesené teplo“, „velikost průvaru“ (dilution) je „promíšení“, místo „načlenit“ lze jednoduše říci rozřezat, „pokrýt pryskyřicí“ znamená zalít do pryskyřice atd. Také v závěru práce je množství překlepů. Formálně jsou některé odkazy nedostatečné, např. u obr. 2-5 chybí číslo normy, zkratky v tab. 2-4 (elek., tlou. desky), křížky v tab. 2-3 atd.Teoretický úvod dobře mapuje současný stav poznání a na tomto základě jasně definuje cíle a hypotézy pro experimentální část. Materiál a použité metody jsou dostatečně popsány v následující kapitole. Autor hodnotí hořčík díky jeho anizotropii vlastností a reaktivitě s kyslíkem jako nevhodný konstrukční materiál. Proč se mu tedy věnuje v této DP práci? Některá další vyjádření jsou také nesmyslná. Např. na str. 16: „Vápník je přísada, která se při metalurgické kontrole. Ve slitinách určených k lití snižuje oxidaci a zvyšuje spolehlivost.“ Spolehlivost čeho? Slitiny byly podrobeny „metodě stárnutí“. Na str. 20 nesouhlasím s tvrzením, že kapacita navařování metodou LMD je pouze 1kg/hod. Na straně 23 nerozumím větě „Při tavení elektrody dochází často k překročení teplot materiálu“. Co jsou požadované teploty? Jedná se o tavnou metodu, takže musím překročit bot tání. Jak může být jemné zrno v tzv. „fusion zone“, viz str. 33.V experimentální části zhoršuje čitelnost obrázků absence měřítek (obr. 5-1, 5-33-34). Jednotlivé housenky na obr. 5-1 se zdají krátké z pohledu stabilizace procesu navařování. Z grafů je dobře rozpoznatelný vliv parametrů navařování na geometrii příčného řezu. Dle očekávání množství navařeného materiálu roste s rychlost podávání drátu, proud boost fáze ovlivňuje zejména šířku návaru, délka boost fáze hlavně natavený objem. Vše je v textu dostatečně komentováno a diskutováno. V závěru byl navařen tenkostěnný díl, což dokládá použitelnost odladěné technologie. Pouze při verifikaci hypotézy 1 na str. 82 je konstatováno, že byl pozorován jev přehřátí kapky. Nikde v práci takové měření nebylo uvedeno.

eVSKP id 145867