GRAFKOVÁ, E. Kalibrace vinětace širokoúhlého objektivu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Předložená bakalářská práce se zabývá vytvořením kalibračního snímku Flat-Field pro širokoúhlé objektivy, u kterých je velmi problematické tento snímek vytvořit standardním postupem. Téma práce vychází z praktické problematiky segmentace obrazu při použití metody prahování, kde je potřeba zpracovávaný snímek nejdříve jasově kalibrovat. Studentka pracovala zcela samostatně s patřičným zájmem o dané téma. Tímto bych chtěl vyzdvihnout její programátorské dovednosti, které byly potřeba při řešení zadané úlohy. Dále musela nastudovat základní metody zpracování obrazové informace, se kterými se studenti standardně setkávají až v druhém ročníku magisterského studia. Text práce je, dle mého názoru, vhodně členěn do základních kapitol a je pro čtenáře srozumitelný. V textu se občas objevují stylistické chyby zejména ve formě zanechaných jednopísmenných předložek na konci řádků. Práci i přes drobné formální nedostatky, s ohledem na její zájem a samostatnost při řešení zadaného tématu, hodnotím celkovou známkou A a tímto doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Elišky Grafkové s názvem Kalibrace vinětace širokoúhlého objektivu se věnuje návrhu a implementaci alternativní metody korekce vinětace, která eliminuje potřebu přímého snímání flat-fieldu. Tento přístup je zvláště cenný v kontextu širokoúhlých objektivů, pro něž je vytvoření dostatečně homogenní kalibrační scény technicky obtížné. Navržená metoda je založena na snímání malého homogenního světelného zdroje z různých míst v zorném poli objektivu. Získaná data jsou následně analyzována pomocí Otsuho prahovací metody a aproximována pomocí metody nejmenších čtverců řešené s využitím QR rozkladu prostřednictvím Householderových reflexí. Téma práce je aktuální a prakticky zaměřené – autorka zde propojuje problematiku optických vad s numerickými metodami a algoritmizací dat. Práce má jasnou a dobře uspořádanou strukturu. Úvodní část se věnuje vysvětlení vinětace a dalších vad objektivu, na ni navazuje přehled použitých matematických nástrojů a závěrečná část popisuje samotnou implementaci navržené metody. K silným stránkám práce patří především kvalitní popis numerických metod. Autorka dokázala navrhnout postup, který řeší reálný problém bez nutnosti složitého experimentálního zázemí, což zvyšuje jeho praktickou použitelnost. Oceňuji také snahu srozumitelně popsat jednotlivé kroky řešení a doplnit je konkrétními výsledky získanými z testovacích snímků. Experimentální část je zpracována pečlivě a obsahuje podrobný popis podmínek sběru dat – včetně použitého fotoaparátu, objektivu, snímacího zařízení i způsobu rozmístění kalibračního objektu. Rovněž volba aproximačního modelu je dobře zdůvodněna. Přiložené skripty jsou dobře popsány, což umožňuje snadnou opakovatelnost experimentu. Za vážnější nedostatek ovšem považuji nedostatečnou práci se zdroji, a to zejména v teoretických kapitolách. Text na několika místech parafrázuje nebo vysvětluje odborné poznatky (např. typy vinětace, principy korekce, geometrické zkreslení), aniž by tyto části byly opatřeny odpovídajícími citacemi. Pouze obrázky jsou doplněny odkazem na zdroje, zatímco text samotný zůstává bez odkazů, což zpochybňuje transparentnost a akademickou korektnost. I když text působí jako parafrázovaný a autorkou zřejmě pochopený, absence citací znemožňuje rozlišit, které pasáže vycházejí z odborných zdrojů a které představují vlastní formulaci. V samotném textu se také vyskytuje větší počet typografických a stylistických chyb, které snižují kvalitu jazykového projevu a mohou ovlivnit čitelnost a srozumitelnost práce, například použití Jednovětných odstavců, nadměrný počet odsazených řádků nebo nevhodné členění kapitol (kapitola 3). Dále je třeba upozornit na nedostatečné dovysvětlení některých pojmů a symbolů, například v rovnici (2.9) není vysvětlen člen e_k^T, což může ztížit porozumění dané metody. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou B (velmi dobře).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 166532