ŠIMŮNEK, J. Návrh rekonstrukce elektroinstalace rekreačního objektu s ohledem na optimalizaci provozních nákladů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student splnil zadání práce ve všech požadovaných bodech. Práce se věnuje návrhu elektroinstalace v rekreačním objektu s důrazem na optimalizaci provozních nákladů pomocí FVE. Obsahuje jak rozbor současného stavu, návrh nové elektroinstalace, tak základní ekonomické zhodnocení investice. Pozitivně hodnotím detailní zpracování analytické části spotřeby elektrické energie, které je založeno na reálných datech. Naopak za slabší považuji část návrhovou – zejména kapitoly 3.3, 3.4 a 3.5 jsou popsány velmi stručně, výsledky nejsou dostatečně komentovány a působí netransparentně. V práci se objevují některé technické nesrovnalosti – např. zaměněný měsíc v grafu (srpen místo července), technicky nelogické formulace (např. „šum“ v denních křivkách spotřeby). Chybí odůvodnění některých klíčových rozhodnutí – např. proč je v úvaze pro ohřev vody uvažován solární ohřev a nikoli např. ohřev elektrický. Také postrádám zmínku o možnostech sdílení vyrobené elektřiny, což by bylo v kontextu optimalizace nákladů velmi relevantní. Text obsahuje překlepy, občas vynechaná písmena a stylistické nedostatky. Objevují se i neodborné výrazy, např. „světlohodiny“. Četnost těchto jevů není extrémně vysoká, ale kazí celkový dojem z jinak technicky zajímavé práce. Výkresová dokumentace je zpracováná precizně a odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Přesto technická zpráva se na některé výkresy neodkazuje a obsahuje neúplné informace – např. není řešeno ovládání kotle, přestože je ve výkresu zakresleno. Některé obrázky, jako např. obr. 3.5, nejsou v textu komentovány. Využití literárních zdrojů v práci je na základní úrovni. Student čerpá převážně z technických norem, datasheetů a několika všeobecných publikací, přičemž jejich aplikace v textu není vždy přesně dohledatelná. V práci chybí hlubší analýza odborné literatury a srovnání alternativních řešení, což snižuje její odbornou úroveň. Práce má praktický přínos v tom, že se věnuje konkrétnímu objektu a její výstupy by mohly být v praxi využitelné. Přesto jí chybí větší technická hloubka a kritické zhodnocení návrhových variant. Ekonomické zhodnocení je zjednodušené a nepostihuje širší kontext využitelnosti energie z FVE. Bakalářská práce vykazuje dobré nasazení a dílčí kvality, především v analytické části. Rezervy v návrhové části, neodůvodněné metodické kroky, formální i jazykové nedostatky však snižují celkovou kvalitu. S ohledem na komplexní pojetí tématu hodnotím práci stupněm C a doporučuji ji k obhajobě.
Student Jan Šimůnek zpracoval bakalářskou práci na téma rekonstrukce elektroinstalace rekreačního objektu. Práce je strukturována do 3 hlavních kapitol s celkovým počtem stran 100. Zabývá se komplexní problematikou rekonstrukce elektroinstalace rekreačního objektu s důrazem na optimalizaci provozních nákladů prostřednictvím implementace fotovoltaických systémů a inteligentní elektroinstalace. Prvních 20 stran je čistá teorie, která je natolik obecná, že vzhledem k délce práce bych úplně vypustil. O „inteligentní elektroinstalaci“ student prakticky nepíše, až v závěru, kdy instalace bude postavena na zařízení Foxtrot. Mám několik výtek/připomínek/doporučení, kterým jsem v práci nerozuměl: - Výraz světlohodiny (h) – co to je? - Tabulka 2.3 – nerozumím ji, prosím o vysvětlení a metodice výpočtu. - Tabulka 2.4 a obr 2.3 – to stejné, ale graficky - vypustil bych grafickou část, - Tabulka na straně 29 nesrovnalost s tabulkou 2.3. - Obr 2.8 – nevím, o co jde. Jedná se o sumu spotřeby v jednotlivých pracovních dnech? - Strana 33. cituji „… V denních křivkách spotřeby domu jsou příliš velké rozdíly, vytvářející šum.“ – prosím o vysvětlení, co tím autor myslel. - Kapitola „Návrh snížení spotřeby“ – žádný návrh tam není – ale naopak přidává výrobu. - Západní orientace a východní orientace má jiné parametry osvitu. - Vztah 3.2 - parametr wpot je čas (h). - Celý výpočet návrhu panelu dle měsíčních průměrů je silně nevěrohodný, protože nakonec rozhoduje hodnota napětí pro střídače: „Z těchto důvodů bude pro další výpočty navýšen počet panelů z minimálních 3 na 6“. - Proč solární bojler? Který je 2x dražší a přitom používá pouze elektrickou topnou spirálu. - Gaussova křivka – pro východní orientaci nelze využít. Použití Gaussovy funkce pro rozložení výroby během dne je zjednodušené a neodpovídá reálným křivkám slunečního svitu. - Strana 48 – bojler (zásobník teplé vody), vstupní teplota vody je 40 °C, na straně 62 je 15 °C. Proč? - Dotace v těchto případech nemá cenu vůbec uvažovat, protože se rychle mění v čase. - Tab 3.21 bojler je 2x dražší než běžně. Hmotnostní průtok je značen Qm, nikoliv m s tečkou, - Elektrokotel stabilně 80 °C, přičemž elektrokotel je řiditelný, standardní teplotní spád radiátoru je 60/40 °C. - Odkaz [30] vede jen na obecnou web stránku. Celkově práce působí nehomogenním dojmem, kdy na obr. 2.2 uvádí křivky ozáření z PVSOL,a vzápětí používá svůj skript v Pythonu, který není reálný. Návrh systému FVE by se dal zkrátit na 20 stran a nosnou práci bych viděl v návrhu elektroinstalace, která je vynikající v rámci bc. práce. Různé výpočty využití elektrokotle a zásobníku na teplou vodu (oba elektrické) nejsou pro mě srozumitelné. Přiznám se, že se mi práce hodnotí velmi složitě. Student má pěkně udělán návrh elektroinstalace vs. FV výpočty, které dle mého nejsou reálné nebo spíše jsou subjektivním přáním (průměrování přes měsíce), a které se budou jistě míjet s realitou. Hodnotím stupněm C. Otázky jsou součástí textu.
eVSKP id 168101