JOJA, M. Obnova areálu Tasovického mlýna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Srudentka úspěšně nalezla novodobý přístup k obnově historického areálu. Za nejcenější považuji moment definování strategie, která se opírá o pečlivou analýzu stávajícího kulturního dění v obci. Provozní řešení je bezkolizní, zajímavá je práce se zelenými "atrii", kterým byla věnována patřičná pozornost. Celková grafická prezentace je kultivovaná, k vizuální přesvědčivosti by zřejmě přispělo více doplňujících schémat.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 98 | Studentka pracovala s mimořádným zaujetím. Během posledního semestru vykazovala vyrovnané pracovní tempo, které ji umožnilo práci dotáhnout v požadované kvalitě. |
Práce je provedena se zjevným zájmem, velmi kvalitně prezentována. Autorka přijímá výzvu obnovy historického objektu v periferní oblasti. Původní koncept je založen na zajímavém přístupu pop-up oživování; těžiště práce je následně v návrhu finálního řešení. To je promyšlené a kultivované a dokládá tak schopnost autorky uplatnit se v profesi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Urbanistické souvislosti jsou v práci prezentovány jen textově a jednou schématickou situací. Návrh počítá s obnovou mlýna ve prospěch veřejného využití jak pro obyvatele obce, tak i pro rozvoj turistického ruchu. Vzhledem k periferní poloze objektu v rámci obce tak chybí urbanistická koncepce prokazující možnosti a podmínky prostorového a provozního zapojení nového areálu do obce. | |
| Architektonické řešení | A | Obnova zchátralého barokního mlýna je náročný úkol. Autorka k němu přistupuje citlivě a hledá nejen finální architektonické řešení, ale i scénář pro postupnou revitalizaci bez nutných velkých investic. I poslední, klasická fáze kompletní rekonstrukce areálu je řešena koncepčně a architektonicky čistě. Působivý je koncept atrií. Vzhledem ke špatnému stavebně-technickému stavu objektu a míře přestaveb bych čekal možná výraznější odraz těchto změn na vzhledu objektů. Přidání současné vrstvy by tak mohlo přinést zapomenutému objektu žádanou pozornost. | |
| Provozní řešení | B | Při rozmístění jednotlivých provozů (restaurace, ubytování, sál apod.) autorka vhodně využívá prostorových a dispozičních příležitostí stávající stavby. Otázka je, zda by provoz společenského sálu a restaurace nemohl při bližším umístění využívat společné zázemí, které se v prezentovaném řešení zbytečně násobí (a přitom např. WC sálu je zřejmě poddimenzované). Další slabinu vidím v úzkém hrdle schodiště zpřístupňujícího suterénní sál a ateliery ve 2. a 3. NP, zvláště s ohledem na to, že schodiště je nově navržené. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technicko-konstrukční řešení je prezentováno poměrně minimalisticky na příkladu konstrukce střechy skleníku. Ostatní stavební zásahy jsou zřejmě standardního charakteru. Zajímavé by bylo rozpracování konceptu „pop-up“ pro počáteční fáze revitalizace i v oblasti technicko-konstrukční (např. využití levných, recyklovatelných materiálů, flexibilního mobiliáře apod.) | |
| Formální úroveň | A | Formálně je práce na velmi vysoké úrovni, s výhradou k lehce nepřehledné orientaci v dokumentu (chybějící obsah a členění na části, chybí i základní údaje jako jméno autorky, datum) a zmíněné absenci grafické prezentace urbanistického kontextu. |
eVSKP id 82985