SKLENÁŘOVÁ, R. Interakce hyaluronanu s DNA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Hurčíková, Andrea

Studentka Renáta Sklenářová měřila svoji diplomovou práci ve třech odlišných laboratořích, v laboratoři biokoloidů na ústavu fyzikální chemie, v laboratoři docentky Španové na ústavu chemie potravin a biotechnologií. Měření na cirkulárním dichroismu probíhalo na Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky. Studentka po celou dobu zpracovávání práce byla pečlivá a samostatná a zároveň plně využívala konzultací. S přístupem a úrovní práce jsem spokojena. Doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně.

Posudek oponenta

Krouská, Jitka

Diplomová práce Bc. Renáty Sklenářové má klasické členění na kapitoly, má celkový rozsah 47 stran včetně příloh. Vlastní práce má rozsah 29 stran, z toho je 15 stran věnováno experimentální části. K formální úpravě diplomové práce mám několik připomínek. Na několika místech v textu je nesprávně užita interpunkce, naopak jinde čárky ve větách chybí. Překlepy se v textu nevyskytují, jen se občas objeví těžkopádné vyjádření (na str. 14, kap. 2.2., kde jsou špatně skloňována jména vědců nebo na str. 28 v první větě: „Metodou gelové elektroforézy … bylo cílem prokázat vliv…). Odkazy na obrázky by měly být psány s malým písmenem (obr. 1, ne Obr. 1). Tento odkaz je bohužel psán ještě tučně a kurzívou. V experimentální časti je tok myšlenek méně uspořádaný než v teorii. Autorka popisuje, že připravila pro dva pufry, ale dále se často uvádí jen výraz „byl použit pufr“ bez bližšího určení. Velkým tajemstvím je zahalena kapitola 3.3.3., která by měla být nejzajímavější a vzhledem k navazujícím experimentům také klíčovou kapitolou celé práce. Nejprve se dovídáme o záhadném panu Eppendorfovi, po kterém jsou pojmenovány zkumavky použité pro izolaci pDNA. Následuje však několik závažnějších prohřešků, neboť je čtenáři zcela utajeno složení Roztoků 1 až 5, které takto autorka označuje dokonce s velkým R. O těchto Roztocích se v textu nikde později nic nedozvíme. V česky psané práci by měly být české výrazy na popisech os grafů (výsledky CD). Autorka uvádí, že se vzorky měřily třikrát, z grafu 1 však není patrné, jestli se u prezentovaných dat jedná o jedno ukázkové měření nebo o průměrná data. Na ose x chybí veličina, jsou uvedeny jen jednotky. Postrádám detailnější popis výsledků získaných metodou CD. Mezi grafy 1 a 2 vidím nejasnosti. Autorka uvádí, že data v grafu 2 jsou po odečtu základní linie (pufru), ale v popisku se toto uvádí jen pro „zelenou“ křivku, tedy pro data pDNA-HA. Navíc je tato křivka zobrazena až od vlnové délky cca 240 nm, ne dříve. Je však patrné, že se nějaká operace stala i ostatními křivkami, jelikož jsou to jiné křivky než v grafu 1. Čtenář je pak z této kapitoly dost zmaten. Přispívá k tomu také nesprávné pojmenování grafů 1 a 2, na kterých se objevují i jiná data, než popisek slibuje. V kapitole 3.6.1. není přesně uveden počet měření. Vyjádření o tom, že měření bylo několikrát opakováno, by mohlo být konkrétnější. Na druhou stranu je třeba zmínit, že z poměrně rozsáhlého seznamu použité literatury je patrné, že si diplomantka musela nastudovat odbornou literaturu pro zvládnutí poměrně ojedinělých a komplikovaných technik (zejména CD a HRUS). Oceňuji také to, že diplomantka iniciativně využila k řešení své práce přístrojové vybavení jiného pracoviště, což svědčí o jejím komplexním pohledu na danou problematiku. Předloženou diplomovou práci Bc. Renáty Sklenářové doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „velmi dobře“ (B).

eVSKP id 96982