KOČÍ, M. Laboratorní zdroj na bázi spínačové technologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Brančík, Lubomír

Úkolem studenta byl návrh koncepce a realizace laboratorního zdroje na principu spínačové technologie, řízeného mikroprocesorem, se symetrickým i nesymetrickým výstupem 0 až 40V/5A a s nastavitelným výstupním proudem a ochranou proti zkratu. Vlastnosti navržených zapojení měly být simulovány v PSpice. Autor práce prezentuje velmi podrobný přehled druhů zapojení spínaných zdrojů a principů jejich funkce, na které navazuje výběr a návrh vhodných zapojení splňujících požadavky zadání. Koncepce spínaného zdroje je založena na integrovaných obvodech firmy Power Integrations, přičemž v hlavní napájecí části je použito zapojení do polovičního můstku, řídicí jednotka je realizována s mikroprocesorem ATMEL. Zadání projektu považuji za splněné, kromě výsledků simulací částí zdroje v PSpice jsou prezentovány i výsledky návrhu s použitím programu PIXLs Designer. Práce je na velmi slušné grafické úrovni, vyskytuje se v ní jen několik málo formálních chyb, vytknul bych především absenci rozpisu součástek v části popisu konstrukce zdroje. Rád bych vyzdvihnul značné konstruktérské schopnosti studenta, neboť veškerá mechanická část, vč. výroby transformátoru i skříńky zdroje, byla realizována svépomocně. Student pracoval samostatně a iniciativně, literaturu využíval velmi dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 18/20
Formální zpracování práce B 17/20
Využití literatury A 10/10
Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Kubíček, Michal

Student v úvodu práce popisuje používané topologie spínaných zdrojů a to jak izolovaných, tak neizolovaných. Ve výčtu postrádám moderní a často používány měnič typu SEPIC, naopak s Čukovým měničem se dnes již prakticky nesetkáme. Následují simulace jednotlivých obvodových prvků. Simulace PWM a zpožďovacího obvodu mají spíše didaktický charakter, než že by měly smysl z hlediska návrhu. Mnohem užitečnější by bylo soustředit se na zachycení vlivu parazitních vlastností použitých obvodových prvků (především rozptylové indukčnosti transformátoru a parazitní vlastnosti výkonových polovodičových prvků). Návrh samotného zdroje (jádro práce) je popsán velmi úsporně, autor se až příliš často odkazuje na literaturu. Některé aspekty návrhu nejsou zmíněny vůbec (např. struktura programu mikrokontroléru). Závěrečný část práce se zdá být nedokončená (ovládací a měřicí část). Výsledkem práce je napájecí zdroj, který je velmi úhledně zkonstruován. Bohužel z práce není zcela jasné, zda zdroj, jako celek, skutečně funguje. V práci je pouze několik oscilogramů průběhů napětí v klíčových částech obvodu. Z nich je patrné značné zvlnění výstupního napětí, které by bylo vhodné omezit. Autor v práci uvádí značné množství zavádějících informací, především pak ohledně teorie spínaných zdrojů. Vlastními požadavky na zdroj si student značně ulehčuje práci: deklaruje, že laboratorní zdroj nebude používán pro laboratorní měření a není tak třeba požadovat velkou přesnost nastavení výstupních veličin. Vzorce nejsou v textu umístěny nejlépe, často s okolním textem přímo nesouvisí. Ač je práce psána v Latexu, obsahuje typografické chyby (především chybějící a přebývající mezery) a překlepy ("Účel zažízení", "žídící jednotka"...).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání D 12/20
Odborná úroveň práce A 46/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse A 19/20
Formální zpracování práce B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
85

Otázky

eVSKP id 39235