FROLÍK, J. Slovácké divadlo I. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2018.
1-Urbanistické řešení Návrh dotváři zástavbu v ulici směřující do historického jádra města a dopňuje budovy kulturních institucí, kino a muzeum. Inspiraci k umístění stavby studenti nalezli ve struktuře staveb pro národopisnou a hospodářskou „Výstavu Slovácka“ z roku 1937. Hlavní budova je umístěna hlouběji do parku a doplněním zástavby u hlavní třídy je zpevněna struktura města a zachován koridor pro pěší a cyklisty. 2-Architektonické řešení Od experimentů s regionálně inspirovaným dekorem přišel autor ke kompozici abstraktních hranolů s příznivým měřítkem a materiálovým rozlišením a k citaci scénografických efektů jak uvnitř, tak na rozhraní opláštění budovy. 3-Provozní řešení Provoz je uspořádán téměř ideálně, je však zřejmé, že budova je vzhledem k místní podmínkám asi příliš velkorysá. 4-Technicko-konstrukční řešení Kromě výrazného efektu s dlouhými hranami vznášejícími se nad zasklením je konstrukční schema poměrně tradiční 5-Formální úroveň Vysoká je úrověň fotorealistických vizualizací, přesto se mi zdá, že mohlo být lépe a přesněji vystiženo jinak vhodné měřítko stavby.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 94 | Oceňuji schopnost dotáhnout jeden návrh do vysokého stupně rozpracovannosti a poté jej opustit a vydat se novým, lepším, směrem. Suverenita v ovládání zobrazovacích technologií, kterou diplomant má, může vést k riziku exhibice a využití stereotypů. V této diplomové práci se podařilo tato rizika překonat a dojít od efektně prezentované hmotné podstaty staveb k jejích subtilnějším esencím jako jsou měřítko, kompozice a atmosféra. |
Návrh je vypracován na vysoké úrovni a prokazuje schopnost autora o úkolu kreativně uvažovat. Zadání je jak z urbanistického, provozního a formálního hlediska obtížné a v tomto případě se podařilo základní požadavky vyřešit se ctí. Oponent se domnívá, že otázky, které mu nad návrhem vyvstaly, by bylo možné v dalších fázích projektové dokumentace jednoduše zodpovědět.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Návrh umísťuje novostavbu divadla do prostoru bývalého shromaždiště sportovců při slavnostních akcích. Místo je pro stavbu vhodné, neboť doplňuje řadu kulturních institucí (hudební klub, muzeum, kino), koncipovaných jako solitéry v parku a pocitově tuto kaskádu završuje. Hlavní vstup nového divadla je překvapivě orientován směrem k boční fasádě kina Hvězda. Autor však toto směřování, jež potenciálně vytváří komplikovaný prostorový vztah mezi dvěma dominantními institucemi, řeší jak půdorysným vybočením hmoty Malé scény, tak i vhodným rozčleněním předprostoru divadla na vstupní plató a pobytový trávník rozčísnutý „véčkem“ dvou hlavních přístupových cest. Z hlediska urbanistického budova dobře zapadá do okolní městské struktury, která objekt většího měřítka lehce absorbuje, zejména díky sousedství sportovní haly a fotbalového stadiónu z jedné strany a poměrně rozvolněné zástavby bývalých kasáren ze strany druhé. | |
| Architektonické řešení | B | Architektonické ztvárnění je kultivované, avšak povýtce poměrně konzervativní, což ovšem na druhé straně adekvátně reprezentuje instituci oblastního divadla, určeného pro široké publikum. Jako rozpačitý se ovšem jeví rozpor mezi kreativním konceptem jakéhosi prostorového divadelního scénáře (snížený výhled do parku z prostoru kavárny a podobně koncipovaná cesta do hlavního sálu ) a poměrně standardním vršením jednotlivých hmot. Hra s narušováním stereotypu hlavních reprezentačních prostor jako výkladních skříní divadla by pravděpodobně fungovala, pokud by tomu odpovídalo i podobně inovativní hmotové a materiálové pojetí celého objektu. V dané podobě ovšem tato neotřelá idea zůstává nedopovězena a nic na ni nenavazuje. Přes uvedenou výhradu je patrné, že tento nápad byl zpracován se zaujetím a metoda využití funkční anomálie (okno bez neomezeného výhledu) jako impulsu pro formální zpracování hlavní fasády je inspirativní. Hlavní koncepční figura solitérní skulptury v parku je dobrá. Námětem k diskusi by mohlo být, zda by jí více neodpovídalo monochromatické řešení, které by plasticitu celku ještě podtrhlo. Tím spíše, že jako vynikající lze hodnotit lehké zakončení provaziště prostorovou strukturou, která funguje jako městský orientační bod (prostorový reklamní billboard na divadlo) a nabízelo by se kontrastní barevné či materiálové řešení. | |
| Provozní řešení | A | Dispoziční řešení divadelních budov patří k těm typologicky komplikovanějším. Zde se návrh drží standardních provozních vazeb a budova je velmi dobře provozně vyřešena. Otázkou je zda prostor baru není příliš úzký a zda o přestávce představení nebude v těchto místech docházet k nadměrné kumulaci občerstvujících se návštěvníků. Také WC je v poměrně nekomfortní docházkové vzdálenosti od kavárny. Toto se však v celkovém pojetí jeví jako marginálie a návrh nabízí řešení všech provozních nedostatků stávajícího Slováckého divadla. Kladně hodnotíme zejména dobré dispoziční řešení kolem jeviště (boční jeviště, rozdělené na dvě asymetrické části s příručním skladem a manipulační prostor pro zásobování). | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Určitý rozpor je patrný ve velmi lapidárním textovém popisu konstrukce a nadstandardně detailně zpracovaném řezu s podrobným vyznačením skladeb konstrukcí. Výkres demonstruje schopnost autora konstrukci v dalších fázích projektové dokumentace dořešit a pravděpodobně ji i náležitě textově popsat. | |
| Formální úroveň | A | Práce je velmi dobře graficky dokumentována. Ke srozumitelnosti záměru autora přispívají jak grafy mapových analýz, jednoduchá schémata adice základních hmot a celkového koncepčního uvažování, tak i historické fotografie z Výstavy Slovácka z roku 1937. |
eVSKP id 108347