KULHÁNKOVÁ, M. Zrychlené testování světlostálosti interiérových nábytkových povlaků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Dzik, Petr

Studentka provedla velmi rozsáhlou sérii časově náročných experimentů, při kterých získala velké množství cenných experimentálních dat. Ke zpracování naměřených dat přistoupila velmi zodpovědně a systematicky, prokázala také schopnost samostatné orientace v řešeném tématu a efektivní dovednosti projektového řízení . Její experimentální práce významným způsobem přispěla ke splnění výzkumných úkolů řešených v Laboratoři fotochemie ÚFSCH a přímo se podílela na úkolech plynoucích ze smluvního výzkumu.

Posudek oponenta

Drábková, Klára

Předložená práce na téma "Zrychlené testování světlostálosti interiérových nábytkových povlaků" je sepsána přehledně, logicky členěná a byly splněny požadavky zadání. V práci se vyskytují některé formální chyby (např. překlepy, špatné pořadí obrázků na str. 23, nepřesné označení veličiny barvová odchylka v grafech) a níže uvedené nedostatky. Literární část V této části práce se některé věty zcela shodují s použitou literaturou (např. 2.1.2 část druhého a čtvrtého odstavce, str. 11 konec posledního odstavce, str. 12 první odstavec). V kapitole 2.4 se vyskytuje několik nepřesných vyjádření: 2. věta …..znehodnocení materiálu většinou probíhá následkem několika mechanismů (vzduch, vlhkost…). Mechanismy degradace jsou oxidace, hydrolýza a další. Vzduch, vlhkost apod. jsou iniciátory, případně stimulátory degradačních reakcí. str. 12 první odstavec – v tomto odstavci se studentce nepodařilo vhodně použít citovanou literaturu, která se zabývá poněkud odlišným materiálem, než který je studován v předložené práci. Navíc došlo k záměně termínu barva (jak je uvedeno v citované literatuře) a barvivo (jak je uvedeno v předložené práci), což vede k nesprávným tvrzením (např. chemické změny….. pigmentů a barviv…….mohou vyvolat ztrátu mechanických vlastností…). Navazující věta pojednávající o štěpení vláken je v souvislosti s pigmenty a barvivy nelogická. 2.4.2 - v názvu kapitoly bych doporučila termín „umělé stárnutí“ místo „umělé urychlené ozáření“ 2.4.5 – v této kapitole je definována přípustná změna podle normy ISO 18909. Tato norma se týká stárnutí fotografií, a proto bych doporučila tuto skutečnost uvést a přípustnou změnu definovat ne podle, ale pouze na základě citované normy. Co si studentka představuje pod pojmem „rychlost fyzikální a chemické ztráty přísady“ (str. 12)? Citace literatury I u citace zdroje obrázků musí číslo chronologicky navazovat (chyba např. u Obr. 1). Citace literárních zdrojů bych doporučila uvádět v hranatých závorkách, nedojde tak k záměně s odkazem na matematické vztahy. V práci jsou všechny citace literárních zdrojů uváděny před tečkou v poslední větě daného odstavce. Obecně se citace uvedená před tečkou ve větě považuje za odkaz na zdroj informací použitých pouze v té dané větě. V případě citace literatury využité pro celý odstavec se citace uvádí za tečkou poslední věty daného odstavce. Podle jaké citační normy je sestaven seznam literatury? Obvykle se uvádí jména všech autorů ve stejném formátu (např. ZMEŠKAL, O.; ČEPPAN, M.; DZIK, P.). Experimentální část 3.2.2 – v tabulce 5 je uvedena jednotka pro intenzitu ozáření W/m2nm, což je v rozporu s jednotkou pro tuto veličinu uvedenou na str. 3 a 4. Z popisu experimentu není zřejmé, zda byla měření před a po ozáření prováděna vždy na stejných místech vzorku. U nehomogenních vzorků (např. vzorek 4) je výhodné použít např. šablonu a tím zajistit měření barevnosti na stejném místě po každém ozáření. 3.2.4 – Zcela nerozumím větě „Zároveň byla vyhodnocována barvová odchylka jednotlivých měření….., aby se zabránilo nepřesnému měření……“ Nepřesnost měření je dána použitou metodou, charakterem měřených vzorků a případně dalšími faktory. Všechny tyto vlivy jsou pak zohledněny při statistickém zpracování naměřených dat. Výsledky a diskuze, závěr U grafů znázorňujících barvové odchylky chybí chybové úsečky. Měření barevnosti bývá často zatíženo poměrně velkými odchylkami, a proto je pro diskuzi případných trendů či změn zcela zásadní v grafech uvést chybové úsečky. Domnívám se, že některé změny diskutované v předložené práci, mohou být pouze změnami v rámci chyby měření (zejména u vzorku 2). V závěru u popisu vzorku 2 je zmíněna „speciální odolná povrchová úprava (UV absorbéry)“. V případě, že je známé složení nátěrových systémů, bylo by vhodné je popsat v experimentální části. V případě, že není jejich složení známé, je poněkud odvážné spekulovat o povrchové úpravě. UV absorbéry mohou být integrální součástí nátěrových systémů. V závěru bych doporučila řadit vzorky buď dle jejich číselného značení, nebo lépe dle jejich „výsledků“ testování od nejhoršího k nejlepšímu. K lepší přehlednosti závěru by přispělo důsledné používání termínů jako povrch, nátěr a povrchová úprava. Z posledních dvou odstavců v závěru práce vyplývají následující otázky: I přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm dobře.

eVSKP id 108500