MIŠINGER, O. Kompenzace jalového výkonu průmyslového odběratele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Toman, Petr

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kompenzace jalového výkonu. V první části práce je provedeno základní rozdělení kompenzace a kompenzačních prostředků včetně způsobů řízení a spínání. V kapitole 6 je uveden jednoduchý příklad na určení potřebného kompenzačního výkonu pro daný odběr. Praktická část práce se zabývá návrhem dvou variant technicko-ekonomického řešení kompenzace jalového výkonu rekonstruované čerpací stanice. Teoretická část práce obsahje řadu nepřesností a překlepů. Naproti tomu praktická část práce svým rozsahem překračuje běžný rozsah bakalářských prací. Zadání práce bylo splněno. Student během řešení práce průběžně konzultoval dílčí výsledky. Po formální stránce bakalářská práce působí občas nepřehledně. Použité zdroje jsou v práci citovány, je možné odlišit původní a převzaté části práce. Rozsah použité literatury odpovídá zadání práce; odkazy na řadu zdrojů ze seznamu literatury se v práci nevyskytují. Připomínky: - v práci chybí seznam symbolů a zkratek, - str. 13 odkaz na obrázek neodpovídá obrázku, - rovnice 4.12 obsahuje chybně znaménko mínus, - obr. 5-4 - chybí popisky prvků, - kapitola 7.3.1 - při kontrole napětí na kondenzátoru zapojeném do hvězdy je chybně uvažováno sdružené napětí sítě.

Posudek oponenta

Bok, Jaromír

Předložená bakalářská práce se zabývá možnými způsoby kompenzace jalového výkonu průmyslového odběratele. Práce je přehledně rozčleněna do několika kapitol, v nichž student nejdříve uvádí čtenáře do problematiky týkající se odběru jalového výkonu a možnostmi jeho kompenzace. Z možných kompenzačních zařízení jsou preferovány statické kompenzátory jakožto nejčastěji využívané prostředky pro kompenzaci. Statickým kompenzátorům, tedy jejich třídění, konstrukci, výpočtům a možnostmi řízení je věnována stěžejní část práce. Veškeré teoretické poznatky jsou dále aplikovány na modelový příklad, na kterém je znázorněn vliv kompenzace provedené u odběratele na ztráty činného výkonu a úbytek napětí na vedení napájející daného odběratele. Poté je proveden vlastní návrh kompenzace pro zařízení čerpací stanice, přičemž tento je rozdělen na dvě varianty. Obě varianty jsou následně porovnány zhlediska pořizovacích nákladů potřebných zařízení a součástek. Bakalářská práce obsahuje několik formálních a technických nedostatků, přesto však práci doporučuji k obhajobě. Formální nedostatky: 1) V práci chybí seznam symbolů a zkratek. 2) Úvod práce má sloužit k uvedení čtenáře do problematiky řešené v celé bakalářské práci. To znamená, že v případě řešení problematiky kompenzace by "úvod" měl čtenáře stručně (ale zároveň výstižně) seznámit se základními informacemi ohledně odběru jalového výkonu, nepříjemnostmi vyplývajícími z přenosu jalového výkonu po vedeních, a měl by také nastínit monžá opatření pro snížení velikosti přenášeného jalového výkonu po vedeních. Za "úvod" tedy nemůže být považován pouhý slovní přepis obsahu práce, tak jak je učiněno v bakalářské práci. 3) na straně 13 nesouhlasí číslo odkazu na obrázek s číslem samotného obrázku (tento nedostatek se dále v práci již nevyskytuje). Technické nedostatky: 1) Bakalářská práce obsahuje značný počet nepřesných a matoucích formulací, které snižují celkový dojem do problematiky kompenzace zasvěceného čtenáře. Například, na straně 13 student uvádí: "Jalový výkon je spotřebičům dodáván ze sítě. Do sítě ho pak spotřebiče i vrací. Z toho vyplývá, že jalový výkon se nespotřebovává. Toto přelévání energie je způsobeno vznikem a zánikem zmíněných polí v průběhu periody." Student zde fakticky popírá smysl provádění kompenzace, tzn. i smysl celé jeho práce a navozuje tak v čtenáři dojem, že dané problematice vůbec neporozuměl. 2) Není zcela jednoznačné, jaké veličiny jsou uvedeny v obrázku 2.2 na str. 14. Jsou zakresleny zřejmě fázory výkonů P, Q, S, ale tyto jsou deklarovány jako absolutní veličiny, neboť veličinám chybí stříšky. Pakliže se opravdu jedná o fázory výkonů, uvedený vztah pro výpočet fázoru Qk je uveden chybně, neboť dílčí fázory se musí sečíst. Nejednoznačnost v označení fázorů a absolutních hodnot veličin se objevuje také na několika dalších místech bakalářské práce. 3) Obrázek 2-3 na straně 15 opět není jednoznačný, a bližší popis obrázku chybí. Není zcela jasné, kdy se v obrázcích jedná o jalové výkony induktivního charakteru a kdy o výkony kapacitního charakteru, neboť, např. u nekompenzovaného odběru, jalový výkon induktivního charakteru je dodáván z elektrárny do motoru. Na obrázku je však šipka zakreslena jako oboustranná. 4) Nesouhlasím s tvrzením, že kompenzace se provádí (mimo jiné) za účelem snížení pořizovacích nákladů strojů, neboť je možno je dimenzovat na menší proud. Stroj (představuji si např. motor) je pořád stejný, jen je otázkou, kde se pro něj vyrobí ta jalovina. 5) Vztah 4.12 (str. 27) údajně vyplývá ze vztahu 4.10, ale ačkoli je vztah 4.12 pouhým vyjádřením jedné proměnné ze vztahu 4.10, v rovnici 4.12 navíc figuruje znaménko mínus. 6) Obrázek 5-4 (str. 32) postrádá označení jednotlivých prvků obvodu. 7) Na straně 38 student volí rezonanční frekvenci 189 Hz, což údajně odpovídá činiteli zatlumení p=7%. Není však patrné, na základě jakých předpokladů či postupů byla tato frekvence zvolena či vypočtena. 8) Na str.38 se píše, že "při řešení varianty č.1 jsou uvažovány 3f kondenzátory v zapojení do hvězdy a jmenovité napětí kondenzátorů je 6,6 kV." To znamená, že při spojení do Y se sdružené napětí sítě 6kV rozdělí na dva kondenzátory, čímž na jeden kondenzátor připadá napětí fázové, což odpovídá hodnotě cca 3,81 kV. Vzniká tak dostatečně velká rezerva napětí, neboť kondenzátor je dimenzován na jmenovité napětí 6,6kV. Možnost použití kondenzátorů však student kontroluje při uvažování sdruženého napětí na kondenzátoru, a tvrdí, že kondenzátory lze použít v dané síti, avšak při krajní hodnotě napětí sítě z povoleného rozsahu Un +-10% již kondenzátory nevyhovují. Není to pravda, student zde plete fázové a sdružené hodnoty napětí, případně nerespektuje zvolené zapojení kondenzátorů do hvězdy. 9) V bakalářské práci není odkazováno na značný počet odkazů uvedených v použité literatuře. Například na odkazy [1] až [14] není v textu nikde odkazováno.

eVSKP id 39059