Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Richtera, Lukáš

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	B
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Petrůj, Jaroslav

Bakalářská práce Jiřího Skalického se zabývá velice aktuální problematikou: vytvářením dvou- a tří-rozměrných mikrostruktur nejmodernější litografickou technikou dvoufotonové fotopolymerace. Cíle byly stanoveny zcela jasně: 1) shrnout poznatky z oblasti fotopolymeračních reakcí; 2) pochopit principy těchto reakcí a souvisejících jevů; 3) porozumět a zvládnout náročné ovládání experimentální aparatury využívající fokusovaný svazek femtosekundového laseru; 4) vybrat vhodný fotorezist a optimalizovat optický výkon i expoziční dobu k vytvoření submikronových detailů modifikací řídícího softwaru. Práce má přiměřeně vyváženou část teoretickou a experimentální a je pro čtenáře přehledná a velmi dobře srozumitelná, našel jsem však několik nepřesností a chyb. Teoretická část uvádí přehledně problematiku litografie z hlediska historického i technologického až po nejnovější směry. Otázky mám ke kapitole 3.2. Fotopolymerace (role iniciátoru, kationtové polymerace, radikálové polymerace). Ke stručnému výkladu mechanismu řetězových polymerací nemám připomínky. Štěpení ketonů v různých polohách se označuje jako Norrishovy reakce. Při abstrakci vodíku ketylovými radikály se jedná o tzv. fotoredukci. Celou kapitolu 3.3 o laserech, ultrakrátkých pulzech a vícefotonových (zejména dvoufotonových) absorpcích považuji za velmi zdařilou. Fakt, že při dvoufotonové absorpci stačí k excitaci světelný zdroj o dvojnásobné vlnové délce má mimo obrovský význam ve fotopolymeracích ještě další pozitivní efekty např. v mikroskopii. Experimentální část je stručná a srozumitelná a se zájmem jsem ji prostudoval. Polymerační aparatura je velmi složité zařízení a pro rozsah bakalářské práce ani není možno požadovat dosažení dokonalé optimalizace všech postupů. Femtosekundové pulzy s vlnovou délkou 780 nm v blízké IR oblasti dávají při dvoufotonové polymeraci vpodstatě optimální vlnovou délku pro iniciaci 390 nm na hraně blízké UV oblasti. Poměrně závažnou připomínku mám k vyhodnocení propustnosti fotopolymerační aparatury pomocí polynomické regrese 4. stupně, což sice umožní dokonalý popis měřené křivky, ale bez jakéhokoli fyzikálního smyslu (chápu, že navrhnout vhodný teoretický model této závislosti by bylo nesnadné). Dosažené výsledky jsou velice zajímavé, byly v závěru objektivně vyhodnoceny a plně postačují k tomu, abych mohl konstatovat, že všechny cíle práce byly splněny. Proto bakalářskou práci Jiřího Skalického doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovou výslednou známkou A - výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) v kapitole 3.2.1. diskutujete role iniciátorů, mj. též "dodání tepelné energie absorpcí fotonů". Jaká je ale obecná změna ethalpie u všech polymerací, tedy i světlem iniciovaných - jsou endo- nebo exothermní? 2) na str. 15 tvrdíte, že pokud je fotoiniciátor vysoce tepelně nestabilní, může "odstartovat polymeraci napříč vzorkem fotorezistu", ale že "teplotní citlivost fotoiniciátorů je možné snížit pomocí stabilizátorů". Jakých stabilizátorů a jakým způsobem? 3) na str. 15 popisujete Lambert-Beerův zákon a uvádíte, že molární (dekadický) extinkční koeficient fotoiniciátoru by měl být "co nejvyšší". Jaký je jeho rozměr a jaká může být jeho velikost? 4) Popis vzniku MO lineární kombinací AO je správný; existuje rozdíl mezi multiplicitou spinu atomů a molekul?
5) V popisu kationtových polymerací zmiňujete též anionty, jako [BF4]-,[PF6]-,[AsF6]- ap. Co musí mít společného a k čemu slouží? 6) V obr. 19 na straně 21 je chyba - u čísla 1 není acetofenon, jak se uvádí v okolním textu. O jakou ve fotochemii oblíbenou molekulu se jedná? Můžete znázornit a stručně popsat její Jablonského diagram (energie, rychlostní konstanty možných neradiačních i radiačních přechodů intra- i intermolekulárních)? 7) Obr.20, str.21: které vodíky na C-H vazbách (vedle jakých atomů či vazeb) budou snadno odštěpitelné a proč? 8) Obr. 21, 26 (str. 22, 23): předpokládáte v reakci benzofenonu účast jeho tripletového stavu? Můžete komentovat také reakci nazývanou kyslíková inhibice?
9) Při dvoufotonové absorpci stačí k excitaci světelný zdroj o dvojnásobné vlnové délce. Toto má velký význam jak pro fotopolymerace, tak pro mikroskopii. Jak závisí rozptyl světla na vlnové délce (Raghleyighův vztah)? 10) obr. 33, str. 28: jakým mechanismem fotoresist SU-8 polymeruje? Je označení makromonomer správné? 11) obr. 34, str.29: jakou funkci v materiálu Norland Optical Adhesive 63 plní triallylisokyanurát?