RŮŽIČKOVÁ, K. Hydrogely na bázi mikroemulzí a polyelektrolytů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Kristýna Růžičková zpracoval svou bakalářskou práci na téma přípravy hydrogelových systémů pomocí interakce opačně nabitého polymeru a tenzidu ve variantě, kdy tenzid byl součástí mikroemulze. Studentka porovnala různé druhy olejů, jako základy mikroemulzí, a studovala vliv molekulové hmotnosti polymeru. Hlavním porovnávacím parametrem byla solubilizace/uvolňování hydrofobního barviva, jako modelu nepolární biologicky aktivní látky. Studentka byla samostatná, pečlivá a s její prací jsem velmi spokojen. Navrhuji proto hodnocení stupněm výborně/A.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Studentka Kristýna Růžičková se ve své bakalářské práci zabývala problematikou přípravy fázově separovaných hydrogelů na bázi hyaluronanu sodného a mikroemulzí tvořených z tenzidu Septonex a vybraných organických olejů. Tematicky jde o velmi zajímavou a aktuální oblast představující další hodnotný střípek v dlouhodobém výzkumu hydrogelů na FCH VUT v Brně. Předložená práce v rozsahu 44 stran plus 2 strany příloh je formálně správně rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 13 str., současný stav – 2 str., experimentální část – 3 str., diskuze a výsledky – 11 str., závěr – 2 str.). Studentka v práci citovala 48 jednotlivých zdrojů literatury, což je poměrně velké číslo a svědčí to o dobré práci s literaturou. Drobné výhrady mám ovšem k uvádění citací v textu (více zdrojů psát spíše do společné závorky oddělené čárkou) a také k jejich formě (nejednotnost některých citací dle ČSN ISO 690, některé zdroje v textu chybí – [10]; nejsou správně citovány – [11]). Z formálního a typografického hlediska je práce až na drobné detaily (nadpisy se číslují jen do třetí úrovně; závorky v textu nemají být kurzívou) na velmi dobré úrovni prakticky bez překlepů nebo gramatických chyb. V rámci teoretické části studentka poměrně dobře sumarizuje teoretické základy dané problematiky. Zde bych ovšem přece jen doporučoval zestručnit kapitolu věnující se teoretickému popisu rutinních metod jako je DLS a UV/VIS a naopak se více zaměřit na rozšíření popisu interakcí v systému tenzid-polyelektrolyt, čemuž je věnován jen krátký odstavec. Experimentální část práce poskytuje zdařilý a názorný popis provedených experimentů, jejichž rozsah považují za dostačující na běžnou úroveň bakalářských prací. Studentka se v diskuzi výsledků nejprve zaměřuje na vizuální popis připravených hydrogelů, kde následně vyvozuje závěry o jejich tuhosti a stlačitelnosti. Zde bych přece doporučoval popsané domněnky ověřit experimentálně např. pomocí reologie nebo HR-US spektrometrie. Rovněž dle názoru oponenta není objem připraveného hydrogelu relevantní parametr udávající výtěžnost přípravy (vliv obsahu sušiny, jiný stupeň nabotnání řetězců atd.). Druhá část se poměrně zdařile věnuje studiu uvolňování zvoleného barviva (olejová červeň O) z připravených hydrogelů do olejové fáze v závislosti na použité molekulové hmotnosti hyaluronanu a použitém typu oleje v emulzi. Zde jsou již data dobře diskutována v souvislostech. Závěrem ovšem musím podotknout, že mi v práci chybí obsáhlejší zhodnocení výsledků aplikace v medicíně a kosmetice, což je jeden z vytyčených cílů zadání práce. K této problematice se vztahuje pouze jedna obecná věta v závěru práce. I přes výše uvedené spíše formální nebo věcné nedostatky si ovšem myslím, že předložená práce je na velmi dobré úrovni. Studentka získala kvalitní experimentální data, která poslouží jako dobrý základ navazujícího výzkumu hydrogelových materiálů s aplikacemi zejména v medicíně a dermatologii. Bakalářskou práci Kristýny Růžičkové doporučuji obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 113587