KOVÁŘ, Š. Zvyšování energetické účinnosti v průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Autor se ve své práci zabývá aktuálním stavem a trendy v oblasti energetických úspor průmyslových podniků. Na základě rešerše aktuálních trendů a rozboru energetického auditu formuluje hodnocení současného stavu a výhledů v této oblasti. Na práci lze ocenit množství zdrojů, které si autor vyhledal v rámci rešerše. Je však škoda, že autor zdaleka nevyužil tento potenciál k přetavení do kvalitní práce. Práce totiž zásadně postrádá na přehlednosti, srozumitelnosti. Text má velmi nízkou úroveň stylistické úpravy a objevuje se také větší množství gramatických chyb nebo překlepů, což dále sráží celkový dojem. Závěrem lze tedy konstatovat, že práce mohla být díky šíři záběru v oblasti energetických úspor kvalitním zdrojem informací. Avšak díky nízké úrovni zpracování tomu tak není.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | D | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | E | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | E | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | F | ||
Práce s literaturou včetně citací | D | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | D |
Student zcela selhává ve schopnosti zpracovávat odborné informace, srozumitelně je prezentovat, hodnotit a vyvozovat z nich prakticky použitelné závěry. Z tohoto důvodu není bakalářská práce doporučena k obhajobě a je hodnocena stupněm F. Mezi konkrétní nedostatky práce lze zařadit následující: 1. Nevyhovující práce s literaturou. Úvodních pět citací [1-5] neodpovídá seznamu použité literatury. Tvrzení navázaná na tyto zdroje nejsou ověřitelná a práce se tímto stává nevěrohodnou. Potřebnost práce nelze považovat za prokázanou. 2. Slabá úroveň vyjadřování autora. Použité formulace jsou těžkopádné a nesrozumitelné. Autor není schopen ucelené a jednoznačné prezentace svých myšlenek. Pochopitelnost textu dále sráží množství překlepů a gramatických chyb. Např.: „Další oblastí ve snižování náročnosti budov je Celkový systém topení, klimatizace a ventilace (HVAC). Tato oblast se především zabývá optimálním nastavení například ve více zónách [4] nebo systém, který vyhodnocuje dopady různé obsazenosti budov podle parametrů budov a rozmístění HVAC [5].“ 3. Cíle a náplň práce definované v „Úvodu“ jsou nesrozumitelné a nejasné. Není zřejmé, čeho vůbec chce práce dosáhnout, jaký má být její přínos a význam. 4. Některé důležité závěry a tvrzení nejsou podloženy citacemi. Např. tvrzení o počtu v praxi využívaných energetických opatření (str. 2). Tvrzení o tom, že „Nejvíce studií v oblasti modelování se zaměřuje na simulace procesů“, (str. 12). 5. Velkým nedostatkem je práce s odbornými pojmy. Autor využívá mnoha odborných termínů, které připouštějí mnohoznačný jazykový i technický výklad. Přesné vymezení těchto pojmů je přitom pro práci klíčové. Jejich nejednoznačnost zcela rozmazává význam jednotlivých vět. Prezentované závěry a tvrzení jsou příliš abstraktní, těžko uchopitelné a ve výsledku prakticky nepoužitelné. Problematická práce s odbornými pojmy má dle názoru oponenta dvě hlavní příčiny. První příčinou je absence definic důležitých pojmů, případně nesrozumitelnost těchto definic. To se týká pojmů jako „energetická příručka“, „energetická náročnost“, „hardwarová a softwarová řešení“, „efektivita průmyslových podniků“, „optimální řešení úspor energie“ atd. Druhou příčinou je strojový překlad ze zahraničních zdrojů bez respektování odpovídající české terminologie, jehož výsledkem jsou stěží uchopitelné pojmy typu „kontrola toku“, „energetické vstupy“, „energetické referenční hodnoty“, „optimalizace pomocných systémů“, „integrovaná sekvence destilace“, „metodologie povrchu odezvy“ atd. 6. Na práci lze ocenit množství použitých zdrojů, včetně zahraničních odborných periodik. Práce s informacemi z těchto zdrojů je ovšem nešťastná. Autor buďto používá velice specifická čísla a závěry, aniž by je zasadil do kontextu celé práce a respektoval jejich omezenou platnost, nebo uvádí obecné pasáže, které vyznívají vágně a nelze si za nimi představit nic konkrétního. V druhém případě je dojem z textu rovněž negativně ovlivněn špatným překladem. 7. Dle názoru oponenta sice autor čerpá z mnoha zahraničních zdrojů, ale bez jejich hlubšího studia a pochopení. Ve většině případů odpovídají citované pasáže úryvkům z abstraktů citovaných článků a nad rámec abstraktů žádné další informace neposkytují. Dílčí informace a závěry z odborných zdrojů jsou navíc podávány nahodile a bez podrobnějšího autorova komentáře. Není zřejmá jejich návaznost na cíle jednotlivých kapitol ani práce jako celku. Čtenář je zmatený a dezorientovaný. 8. Většina obrázků postrádá jakýkoliv bližší popis a vysvětlení. Není jasný jejich přínos. 9. Chybí seznam zkratek a symbolů, ačkoliv jsou některé zkratky v textu použity (např. SCE, ORC, HVAC, HEN, AC, NPV) 10. Vzhledem k výše uvedenému nelze hovořit o splnění cílů práce.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | F | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | E | ||
Vlastní přínos a originalita | E | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | F | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | F | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
Práce s literaturou včetně citací | F |
eVSKP id 124259