ŠTEFKA, M. Zinek a jeho sloučeniny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Michal Štefka se ve své bakalářské práci zabýval přípravou tří vybraných po sobě navazujících sloučenin zinku s cílem vypracovat návody pro jejich laboratorní přípravu. Nejprve bylo nutné si zvolit tři navazující sloučeniny zinku.a ke každé ze tří sloučenin navrhnout dva postupy přípravy tak, aby splňovaly zásadní kritérium: vhodnost pro studenty 1. ročníku z hlediska bezpečnosti práce a použitých laboratorních metod. K tomuto účelu dokázal student dobře využít informací, týkajících se vlastností vybraných sloučenin a reakcí vhodných pro jejich přípravu, které získal z knižních fondů knihoven a pomocí internetu. Experimentální práce byly časově náročné a probíhaly podle studentem navrženého schématu. Každá sloučenina byla připravována dvěma různými postupy několikrát, aby bylo možno porovnat časovou náročnost, výtěžnost a čistotu výsledných produktů a na základě získaných výsledků vybrat ten nejvhodnější postup. Dosažené výsledky byly shrnuty do přehledných tabulek a diskutovány, nechybí obrázky získaných produktů. Michal Štefka přistupoval k práci zodpovědně, pracoval samostatně, přípravu i dosažené výsledky konzultoval. Bakalářská práce splňuje požadavky zadání.. Výsledkem jsou pracovní návody laboratorní přípravy tří sloučenin zinku, které budou moci být využity v Praktiku z anorganické chemie II.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce "Zinek a jeho sloučeniny" obsahuje 41 stran (včetně příloh) s 10 tabulkami a s 10 obrázky vhodně zařazenými do textu. Její členění je plně v souladu s požadavky kladenými na bakalářskou práci. Úkolem studenta bylo připravit za dostupných podmínek nejméně tři sloučeniny zinku tak, aby přípravy těchto sloučenin tvořily návaznost. Cílem bylo vypracovat pracovní návody - postupy pro studenty prvního ročníku do Praktika z anorganické chemie II. Teoretická část práce je srozumitelně a přehledně zpracovaná. Obsahuje základní informace o zinku a zinečnatých sloučeninách získaných z literatury. Je zaměřena především na zinek - od historie zinku přes vlastnosti až po použití a na zinečnaté sloučeniny, které byly připravovány nebo jsou významné. Za praktické považuji umístění literárních odkazů na téže stránce pod čarou. V experimentální části práce jsou popsány způsoby přípravy oxidu zinečnatého ze zinku přes síran zinečnatý, případně ještě i uhličitan zinečnatý, vždy dvěma možnými cestami - viz. str. 17, Obrázek č. 5: Schéma prováděných reakcí, které je velmi přehledné a názorné. Použité postupy jsou porovnávány s ohledem na časovou náročnost - Obrázek č. 10 na str. 29. Schémata jsou vhodným doplňkem textu, protože v abstraktu na str. 3 je cíl práce charakterizován nekonkrétně jako "…příprava tří po sobě jdoucích sloučenin zinku" a rovněž v dalším textu se věta několikrát opakuje. K předložené práci mám i několik připomínek. U tabulek č. 1 - 4, které shrnují fyzikální vlastnosti některých vybraných sloučenin zinku, postrádám odkaz na literaturu, u tabulek č. 5 - 9 u popisu "Navážka" chybí název látky, které se týká. Dále upozorňuji na uvádění hodnot s přesností na dvě desetinná místa, které je v rozporu s přesností používaných vah (str. 22, odst. 2). Rovněž užití některých výrazů považuji za nevhodné, jako "jedovatost" - snad toxicita, "cementace mědi" - používá se pro jeden z typů přípravy mědi, ale v daném případě jde o přípravu heptahydrátu síranu zinečnatého, nebo co znamená výraz "komerční zinek"? Také bych přivítala vysvětlení pro (str. 19, kap. 2.1.2): " S využitím znalostí o chemické kinetice byly granule dále taveny…" - tajemství chemické kinetiky není více objasněno. Na téže stránce experimentální části jsou v pracovním postupu uvedeny i poznatky popsané v citacích - nikoliv vlastní, ale byly akceptovány, tj. reakce zinku s kyselinou sírovou byla podpořena přídavkem kyseliny dusičné. Proč byla zvolena kyselina dusičná (kdy může vzniknout i dusičnan zinečnatý jako vedlejší produkt) a nikoliv peroxid vodíku? Po formální stránce obsahuje práce jen opravdu několik málo chyb a překlepů (např. na str. 4 v Prohlášení je bakalářská práce s velkým B, na str. 5 je ve vzorcích ZN místo Zn, na str. 8 vypadlo s ….s uhlím, na str. 27 je …. a sušen jej při teplotě …. Tyto nedostatky ovšem nesnižují kvalitu bakalářské práce. Předložená práce přináší cenné výsledky, a také cíl práce - pracovní návody pro studenty prvního ročníku, byl splněn.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | B |
eVSKP id 28366