VELÍM, M. Luxmetr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Úkolem studenta bylo seznámit se s metodikou měření intenzity osvětlení vybraných ploch v pracovním prostředí s důrazem na hygienické limity. Vlastní projekt měl být zaměřen na systémový návrh a následné obvodové řešení luxmetru s číslicovým displejem pro rozsah osvětlení 20 - 1000 luxů a bateriové napájení. Požadováno bylo i experimentální ověření s doložením konstrukční dokumentace a zhodnocením dosažených výsledků. Předložená práce splňuje v celém rozsahu požadavky zadání. Tématicky je rozdělena na část teoretickou či studijní a část realizační. Po formální stránce je práce sepsána velice úsporným způsobem vyjadřování s minimem překlepů a nepřesností. Chybí zde však komentář ke stanovení chyb provedených měření a seznam použitých zkratek a symbolů. Nad rámec zadání je však doložený návrh realizovaného pouzdra funkčního vzorku. Student během semestru plně nevyužíval možné konsultace, pracoval samostatně. Zadání projektu bylo splněno a proto práci doporučuji k obhajobě a hodnmotím : velmi dobře.
Předmětem práce studenta Michaela Velíma byl návrh a realizace luxmetru pro měření intenzity osvětlení v rozsahu 20 – 1000 lx. Student se v práci zabývá danou problematikou, řeší nároky na kvalitu a intenzitu osvětlení při různých typech činností a diskutuje metody pro měření intenzity osvětlení. Slabinou úvodní části práce je použití de facto pouze zdrojů [1] a [7]. V samotné realizační práci navrhuje detektor s využitím mikrokontroléru. Elektrické schéma zapojení je sice jednoduché, nicméně pro bakalářskou práci a samotné zařízení dostačující. V návrhu shledávám jednu poměrně zásadní vadu – student má v zadání navrhnout „bateriově napájený“ luxmetr, což řeší 9voltovou baterií a lineárním stabilizátorem (z 9 V na 5 V), čímž u mobilního zařízení využije asi půlku kapacity baterie. Mohl uvažovat např. o DC/DC měniči. Další drobná vada je způsob připojení LCD. Tím, že student řídí display pouze pomocí 4 vstupů, není např. možné nastavit jas LCD, čímž vzniká nečitelný kontrast, viz obr. 19. Katalogový list daného LCD přitom doporučuje mnohem obsáhlejší zapojení vývodů. Po formální stránce obsahuje práce pár typografických nesrovnalostí, např. chybějící mezery mezi hodnotami a jednotkami, celkově je práce zarovnána do bloku, jedna část na prapor. Literatura se řadí abecedně, zajímavé je, že 5 zdrojů z 15 citoval student až den před termínem odevzdání práce, patrně se jedná o formální překlep. V tab. 2 jsou zajímavě, až nesrozumitelně interpretovány rozsahy hodnot. Osazovací výkres (str. 22) je nešťastně exportovaný, nejsou patrné pozice IC3 a IC4. Přes uvedené výhrady je třeba konstatovat, že student splnil zadání a v souladu s jeho požadavky sestavil funkční zařízení. Předloženou práci pana Michaela Velíma hodnotím známkou „dobře“ / C.
eVSKP id 93988