SLÁMOVÁ, P. Strategický rozvoj značky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2020.
Předložená práce se věnuje dobře uchopitelnému tématu. Konzultace byly využity spíše při finalizaci práce. Problémem zpracování je patrně přístup k informacím a rozpor mezi strategickým pojetím rozvoje značky a firmy a návrhem dílčích opatření. Některé přístupy nejsou vhodně aplikovány. Celkově ovšem autorka zpracovala práci, které poměrně dobře odráží častou situaci u firem tohoto typu – na jedné straně je záměr rozvoje značky, na straně druhé podnikatelský plán, nebo strategie rozvoje firmy. Komplexní řešení obou oblastí je komplikované a autorka tomuto řešení v případě konkrétní firmy přispěla. Otázka 1. Vysvětlete rozdíl mezi značkou a firmou a to, jakým způsobem odlišujete tyto pojmy v práci. 2. Které aspekty vnímání značky jste v rámci dotazníkového šetření reálně zkoumala? 3. Vysvětlete koncept identity a výkonnosti značky dle Ko Floora na základě chování Vámi analyzované firmy. 4. Jak je možné definovat strategické cíle daného podniku a strategické cíle pro rozvoj značky?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | Cíl práce je definován v kontextu rozvoje existujícího podniku. Cíle práce jsou splněny na přiměřené úrovni. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Autorka používá standardní přístupy k analýze problému. Metodika je v úvodu vymezena pouze výčtem použitých metod a přístupů. Obecně jde o přístupy odpovídající danému problému, nicméně by bylo vhodné lépe vymezit důvod jejich použití, stejně jako přístup k výzkumné části – např. zdroje dat. Metodika realizovaného dotazníkového šetření je pak vymezena v kapitole metodika. Teoretická východiska zahrnují několik specifických oblastí vztahujících se k podnikatelskému zaměření podniku, standardní tématiku marketingovo-manažerského pojetí trhu a oblast rozvoje značky. Oblast rozvoje značky je vymezena spíše stručněji, zejména pak s ohledem na zaměření práce – strategický rozvoj značky. Koncept strategického rozvoje značky mohl být lépe definován. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Analytická část se poměrně hodně zaměřuje na popis interních faktorů, přičemž ne vždy jsou pak tyto faktory hodnoceny z pohledu značky. Některé části by bylo vhodné doložit konkrétními údajů – např. informace o rozsahu komunikačních aktivit – zde byl ovšem problém s neochotou firmy tyto údaje zveřejnit. Model 7S je využit pouze v základní rovině popisu jednotlivých oblastí, s malým důrazem na oblast značky. Oblast oborového prostředí je hodnocena s využitím modelu 5 sil, s poměrně malým důrazem kladeným na oblast rozvoje značky. Pro hodnocení síly zákazníků je využito i dotazníkové šetření. Hodnocení obecného okolí je provedeno standardní SLEPTE analýzou, která rovněž příliš nezohledňuje problematiku značky. Hodnocení značky se opírá o několik pohledů. Analýzy chování firmy a rozvoje značky mohly být lépe propojeny – např. 7S – strategie a pohled majitele na strategii rozvoje značky. Využití konceptu Ko FLoora pro hodnocení positioningu není správné. Hodnocení konkurence je pojímáno spíše z pohledu standardního marketingového mixu. Také zde by měla být aplikace Ko Floora provedena rovněž jiným způsobem. Závěry ve formě SWOT analýzy se zaměřují spíše na hodnocení firmy jako takové. Je ovšem zřejmé, že toto hodnocení má potenciál využitelný pro rozvoj značky. Z pohledu celkového rozvoje značky je analytická část práce na uspokojivé úrovni. | |
| Praktická využitelnost výsledků | D | Autorka návrh opírá o standardní rámec strategického řízení, cože je sice možný přístup, ale v daném případě by bylo vhodnější volit přístup zaměřený přímo na strategický rozvoj značky. Zejména pak proto, že autorka nemá jasně formulovanou strategii firmy k dispozici a nemůže z ní vycházet. Strategické, taktické a operativní zaměření návrhů smysl dává. Nicméně i v konceptu, který autorka navrhuje, jsou strategické cíle klíčovým východiskem a bylo by vhodné je tedy jasně formulovat. Stejně jako v některých částech analýzy, autorka ne zcela jasně pracuje s rozlišením toho, co je vize nebo cíl firmy a co je vize nebo cíl značky. Navrhovaná doporučení nepochybně směřují k určitému rozvoji značky. Tak jak jsou návrhy formulovány reprezentují spíše jednotlivá opatření. Ko Floorův koncept positioningu není správně aplikován. Strategický koncept rozvoj značky by měl jednoznačně vycházet z jasně definovaných cílů, autorka však návrhy začíná charakteristikou dvou prvků značky – názvu a příběhu. Více prostoru pak věnuje spíše takticko-operativním opatřením. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce nemá závažné formální nedostatky. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C | Nedostatky v uvádění zdrojů v praktické části práce. |
Diplomová práca spĺňa základné požiadavky po formálnej aj obsahovej stránke. Z konceptuálneho hľadiska by som očakávala väčšiu mieru naviazanosti teoretických poznatkov na analytickú časť práce a praktické návrhy. Vlastné návrhy riešenia odporúčam konkretizovať, odhadnúť prínos a náročnosť na implementáciu - na základe toho ich priorizovať a navrhnúť vhodný prístup ku strategickému rozvoju značky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Praktická využitelnost výsledků | E | ||
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji | A |
eVSKP id 127782