DVOŘÁK, M. Měření procesní veličiny – teplota [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Konečný, Antonín

Nejprve chci uvést, že autor zcela splnil zadané cíle práce a splnil je na velmi dobré úrovni. Autor se zadanému tématu věnoval systematicky a se zaujetím. Konzultace s vedoucím práce využil. I když se jedná o rešeršní typ práce, tak vlastní přínos a originalita je, dle mého soudu, v některých pasážích zřejmá. Rozsah práce o celkovém počtu 62 stran (včetně seznamů) mnohonásobně převyšuje požadavek směrnice děkana na minimální rozsah závěrečné klasifikační práce. Práce je vhodně členěná a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Celkově kopírují jednotlivé cíle ze zadání práce, které postupně naplňují. Výhradu mám k věcnému obsahu úvodu, který obsahuje příliš mnoho teorie, která by měla být začleněna do následující kapitoly. Uvádím, že autor byl na tuto skutečnost po konzultaci upozorněn. Stylistická úprava s pravopisem je na výborné úrovni. Po grafické stránce je nevhodné ponechání anglického popisku os např. obr. 3.2 na str. 30 nebo kompletní cizojazyčný popisek u obr. 3.5 (str. 37), 4.1 (str. 43), a 4.2 (str. 45). Popisky (nejen) obrázků by měly být ve stejném jazyku jako je samotná práce. Vložená fotografie (pravděpodobně vyfocená pomocí telefonu) obr. 3.4 (str. 35) by si zasloužila úpravu v grafickém editoru – narovnání a odstranění šedého pozadí. Za typografické „prohřešky“ považuji ponechání předložek a spojek na konci řádků, viz např. str. 20, 21. V práci s literaturou oceňuji zapracování zahraničních publikací, jakožto zdrojů informací k teoretickému úvodu. Mám avšak výhrady např. k citování zdroje [21], kde postrádám více informací, podle kterých by bylo možné zdroj dohledat. Dále řazení informací u zdrojů [27] a [32] mi také přijde nekompletní. U některých způsobů citování, respektive parafrázování v textu, se mi nepodařilo autora přesvědčit o vhodnějších způsobech uvádění zdrojů, viz např. kap. 4.1 (str. 39), kde je zdroj uveden za nadpisem. Tento způsob považuji za nevhodný. Autor pracoval po celou dobu samostatně. Postupně naplnil jednotlivé kapitoly, které pokrývají všechny cíle zadané práce. I přes kombinovanou formu studia, autor věnoval zpracování práce dostatek času, což se projevilo na kvalitě a rozsahu zpracování dílčích kapitol. Těžiště přínosu této práce považuji v analýze různých druhů typů snímačů, výčet jejich parametrů a obecný popis. Dále pak v rozsáhlém popisu možností přenosu dat ze snímačů a závěrem jejich kritické porovnání. V neposlední řadě je to pak rozsáhlá kapitola o dokumentech souvisejících s měřením teploty, která byla zpracována nad rámec zadání práce. Toto zpracování považuji za originální s jasným přínosem. Autor prokázal schopnost orientovat se v dané problematice a sám navrhl možnosti dalšího rozšíření dílčích témat, kterým se v práci věnoval. Autor si v závěru neodpustil jízlivou poznámku k nejistotám měření, která může znehodnocovat přínos a smysluplnost jeho práce. I přes výhrady, které mám k práci a faktu, že došlo k naplnění zadaných cílů, posuzovanou práci na základě všech uvedených dílčích skutečností hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hájková, Alena

Práce studenta Bc. Matěje Dvořáka pojednává o měření procesních veličin se zaměřením na teplotu. Sledování procesních veličin je neodmyslitelnou součástí průmyslové praxe a zaslouží si náležitou pozornost. Práce je rozdělena do osmi kapitol, které jsou logicky seřazeny. Některé podkapitoly jsou neúměrně dlouhé a mohly by být rozčleněny na více podkapitol. Práce začíná ujasněním základních pojmů a teoretickým úvodem, ve kterém je podrobně rozebrán měřicí řetězec a další charakteristiky snímačů teploty. Následující kapitola popisuje druhy teplotních snímačů. Další část je věnována přenosu dat a bezdrátové komunikaci. Jsou v ní představeny vybrané komunikační protokoly a technologie pro bezdrátový přenos dat. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány nejistotám měření a dokumentaci spojené s měřením teplot. Rozsah práce 62 stran je nadstandardní. Z formálního a stylistického hlediska má práce nedostatky. V některým částech se objevují překlepy a chybí interpunkce. Autor nedodržuje odbornou terminologii (např. měřicí řetězec) a jednotné značení teploty v celé práci, což může být pro čtenáře matoucí. U některých obrázků je malá velikost písma (obr. 2.1, obr. 2.2). Zdroje a obrázky jsou v textu odlišnou výraznou barvou, což působí rušivě při čtení práce. V práci není obsažen seznam symbolů. Práce čerpá z 35 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury, která je k danému tématu relevantní. Některé zdroje jsou staršího data, což vede k neaktuálním informacím v odborné stránce práce (např. zdroj 11, rovnice 3.3). Citování zdrojů v textu je nedostatečné a u některých pasáží nelze poznat, z jaké literatury autor vycházel (např. str. 20, 22, 25 atd.). Vzhledem k rešeršnímu typu práce se očekává, že bude autor u dané problematiky brát v úvahu a kriticky porovnávat více zdrojů. Bohužel v některých případech vycházel autor pouze z jednoho zdroje, což vede k nepřesným a zavádějícím informacím (např. zdroj 25). Cíle bakalářské práce byly splněny s menšími výhradami. Cíl vztahující se k nejistotám měření byl zpracován v kapitole 5 pouze ve velice obecné a teoretické rovině. Chybí příklady vlivů nejistoty a jejich popis. Postoj k nejistotám vyjadřuje autor ve vlastním závěru, kde konstatuje, že málokdo při měření teploty v praxi určuje nejistoty měření. To vede k otázce, zda správně pochopil jejich význam. Nad rámec zadání práce byla zpracována přehledná kapitola o dokumentaci, která čtenáře může správně nasměrovat při prvotním studiu zmíněné problematiky. Za zmínku také stojí kapitola 3.2.2 o speciálních snímačích, při jejímž zpracování musel autor projevit náležitou invenci.  Vzhledem k výše uvedenému hodnotím z pozice oponenta bakalářskou práci známkou „uspokojivě/D“ a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 149654