OBOŘIL, F. Optimalizace procesu montáže stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Diplomant k dané práci Optimalizace procesu montáže stroje přistupoval zodpovědně a svědomitě. Na zadaném tématu pracoval samostatně a využíval znalostí svých a znalostí spolupracující společnosti Windmöller & Hölscher. Je chvályhodné, že je dané téma koncepčně dáno přímo z řízení dané společnosti a za většinu textu v dané diplomové práci stojí sám autor, jako technolog dané firmy. V úvodu diplomové práce autor provedl velice podrobnou rešerší z oblasti štíhlé výroby (lean manufacturing). Co lze autorovi vytknout v části vlastní práce je to, že z pohledu montáže stroje chybí detailní zobrazení flexotiskového stroje, je uveden jen obrázek celkové linky bez udání vlastního zařízení. Je to zřejmě provedeno z důvodů utajení dané práce, poněvadž na konzultacích autor daný stroj uváděl detailně. Vlastní práce diplomanta je v udání časové náročnosti a vlivů zpoždění. Také následná montáž stroje odhalila několik konstrukčních nedokonalostí, které autor prokonzultoval s konstrukcí dané společnosti a byly odstraněny. Jedná se o úpravu součásti jako je např. přidání závitových děr, úprava tolerancí anebo úprava kusovníku. Ve vlastní části práce je dále řešeno rozdělení návozů, Kanban, včetně Špagetkového diagramu. Je možno říci, že v části technicko-ekonomického zhodnocení autor vychází z částky, která je účtovaná za jednu montážní hodinu. Celkem je možno konstatovat, že vlastní práce je trochu neuspořádaná, což se projevilo v následném hodnocení diplomanta.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Diplomová práce Bc. Filipa Obořila se zabývá optimalizací procesu montáže stroje. Jedná se beze sporu o velmi zajímavé téma, které skýtá mnoho možností analýz štíhlé výroby s jejich implementací v praxi. Kvalitu práce ale snižuje její nevhodné členění i neúplné údaje. Již v úvodu práce lze najít odstavce, které sem ne zcela patří, a to např. subjektivní hodnocení autora o důvodech vypracování práce nebo pokus o vysvětlení jejích cílů. Naopak kapitola rozboru současného stavu řešení dané problematiky s naznačením možných východisek či s popisem řešeného stroje v práci bohužel naprosto chybí. Díky tomu není až do její poloviny jasné, co je objektem optimalizace. Teprve v praktické části je konkrétní zmínka o optimalizaci montáže flexotiskového stroje, který ovšem v práci nikde není zobrazen. Vzhledem k výše uvedenému se práce jeví jako hůře pochopitelná a obsahově chaotická. Teoretický rozbor, který navazuje na úvodní kapitoly, shrnuje teorii oblastí štíhlé výroby se zaměřením na druhy plýtvání a metod optimalizace a zefektivnění montáže. Bohužel lze konstatovat, že zde autor dosti často skáče z jednoho tématu na druhé, a tak místo ucelené studie, která propojuje jednotlivá témata, se jedná spíše o kusé informace. Teoretická část též obsahuje spoustu informací, které se dají označit jako podružné, jako např. kap. 2.17 zaměřující se obecně na průmyslový tisk. Přitom by zde naprosto postačoval popis systému flexotiskového stroje, jehož montáž práce řeší. Jak již bylo řečeno, teprve praktická část obsahuje konkrétnější údaje o řešené problematice, žel bez základních a pro pochopení práce stěžejních údajů, jako např. schematické znázornění řešeného stroje, počet dílů sestavy, současný stav montáže, materiálový tok, takt montáže, normočasy jednotlivých operací, spotřeba materiálu nebo systém montáže jednotlivých podsestav. Místo zevrubného popisu, který se nabízí, autor popisuje celou linku, jíž je flexotiskové zařízení součástí. Vzhledem k tomu, že není jasné, jak je flexotiskové zařízení velké a z kolika komponent se skládá, těžko si může čtenář udělat představu o časové a logistické náročnosti. Údaje o časové náročnosti práce sice obsahuje, ale jen jako analýzu celkových prostojů. Možnost vyznat se v práci ztěžuje i fakt, že namísto jednoho typu vyráběného zařízení je v kap. 3.1 a 3.2 zmíněno hned několik variant a podvariant, takže čtenář nemá šanci zjistit, o jaké zařízení se v optimalizaci montáže jedná, zda jsou řešena všechna nebo jen některá apod. Za popisem prostojů v montáži autor pokračuje bez konkrétních závěrů kapitolou popisující konstrukční úpravy. Zde je práce o mnoho přehlednější a navržené konstrukční úpravy, které přispívají k optimalizaci montáže konkrétně a srozumitelně vysvětleny. Dále je v rámci optimalizace zmíněna úprava návozu materiálu a využití metody „Kanban“, kde vidím problém v terminologii. Kanban představuje označení metody štíhlé výroby. Z tohoto důvodu není zřejmé, proč jej autor používá i jako označení specializovaného regálu/skladu. Čtvrtou možností optimalizace, která je v práci představena a využita je zlepšení systému návodek i s přiloženým příkladem. Škoda, že práce neobsahuje i další zpracované návodky, např. v rámci příloh. Následuje kap. 3.7 „Layout stroje“. Už podle názvu lze očekávat schéma vyráběného stroje, ale namísto toho jsou zde rozebrány možnosti a dispozice pracoviště montáže s provedením optimalizace tohoto prostoru.V závěrečné kapitole je provedeno technicko-ekonomické zhodnocení. Zde lze zmínit naprostou absenci technického hodnocení, tedy jedná se pouze o ekonomickou rozvahu, ve které se navíc vyskytuje několik nejasností. Předně není jasné, jak se stanovila časová úspora vyčíslená v tab. 2. Dále při výpočtu uspořených prostředků zavedením systému kanban „Uk“ by „tk“ měla být úspora času. V textu ale autor uvádí, že se jedná o čas potřebný k obstarání materiálů. A konečně vzorec 1.6, který řeší návratnost investic, je dle mého názoru dosti zavádějící a zjednodušený. Mezi další připomínky lze, krom častých překlepů, zařadit: - nehodné označování některých obrázků místo „obr.“ jako „obrázek“ (např. obr. 3 na str. 13), -nevhodně členěný text s mnoha kapitolami (mnohdy jen na několik řádků), - často zavádějící nebo nic neříkající obrázky (např. obr. 23 na str. 46), - některé vztahy nerespektující dané formátování (např. vzorce 1.2 a 1.3 na str. 56), - nerespektování pravidel formátování.

eVSKP id 149226