HASALA, R. Model dentálního můstku vyztuženého vláknovým kompozitem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Poláček, Petr

Diplomová práce je na hranici nedoporučení k její obhajobě. Student jí měl věnovat více času během celého období, které je vymezeno na práci a ne jen na jeho konci, kdy se tím pádem dostával do časové tísně a to se projevilo ve všech částech DP. Nebyla vůbec konzultována teoretická část, kde chybí podrobnější literární rešerše na téma zubních můstků a to i přesto, že toto bylo požadováno. V experimentální části sice byly připraveny vzorky a provedeny experimenty, ale nebyl již vůbec čas na dílčí výsledky nějak reagovat. Po formální stránce je práce v podstatě nedostatečná, stejně tak i ve zpracování výsledků a jejich interpretaci.

Posudek oponenta

Pavelka, Vladimír

Diplomová práce (DP) s názvem "Model dentálního můstku vyztuženého vláknovým kompozitem" se zabývá charakterizací lomových ploch a popisem lomu v kompozitních částicových materiálech (PFC) běžně používaných ve stomatologii, vyztužených komerčním vláknovým kompozitem (FRC). Z hlediska členění DP obsahuje práce základní požadované rozdělení, avšak chybí zde zcela kapitola detailněji popisující dentální můstky, kterými se má DP zabývat a to ať z hlediska klinického použití, jejich přípravy, vlastností atd. Krátký popis lze nalézt na straně 24, avšak popis budování můstku je zde zcela nepřesný a neodpovídající realitě. Dále mi zde také zcela chybí kapitola zabývající se způsobem porušení dentálních materiálů používaných pro můstkové konstrukce, nejběžnější typy lomů v těchto materiálech atd. Naopak zbytečná je kapitola 3.2. Přístrojové vybavení včetně obrázků 20, 21, 22, na kterých jsou přístroje vyfoceny. Dostatečné by bylo uvedení názvu přístroje u jednotlivých testovacích metod. V kapitole 2.2.2. hovoří autor o vlákny vyztužených kompozitech. Jsou zde uvedena vlákna skleněná, aramidová, uhlíková a polyvinylalkoholová (PVOH). První tři jsou detailněji diskutována, avšak popis PVOH zcela chybí. Také se domnívám, že by bylo vhodné uvést do DP seznam použitých zkratek, neboť je autor používá bez předcházejícího vysvětlení (např. v Abstraktu - DSC, SEM). Využití literatury je v práci zcela nedostatečné, je zde použito 20 citací z nichž je 9 odkazů na internetové stránky, které jsou navíc špatně citovány. V DP práci mi chybí širší využití odborných publikací, zejména odborných článků (žádný jsem nenašel). Kromě toho jsou zde některé citace pouze účelově pro navýšení jejich počtu, jako na str. 20, citace [12] u obrázku 11 a dále také citace [18, 19, 20] na str. 25. U citovaných odborných knižních publikací chybí ISBN knih, což naznačuje, že autor knihy nečetl, ale čerpal pouze z odkazů jiných prací. V DP se vyskytuje přes 40 pravopisných chyb, např. str. 16 :" Obecně platí, že čím je vyšší adheze vlákna k matrici tím lépe, se přenáší a transformuje smykové napětí s pojiva ……" V textu se vyskytuje celá řada vět nedávajích smysl např. str. 51, kapitola 4.2.4. první odstavec. Úroveň zpracování DP je zcela nedostatečná. Z formálního hlediska se v DP vyskytuje celá řada nedostatků. Chybí odsazení začátku odstavců, autor umisťuje čárky ve větách na začátek nového řádku (např. str. 29), nedodržuje mezery před jednotkami (str. 29, 30, 31 atd.), u zkratek jednotek (minut) mu chybí tečky (str. 31), obrázky jsou špatně číslovány (za obr. 31 následuje obrázek 39 (str. 46), za obrázkem 24 obrázek 26 (str. 41) atd.). Citace v textu jsou někdy umísťovány před koncem věty, někdy až za větou, někdy tučně, jindy ne. Práce působí dojmem, že ji autor po sobě nečetl. V teoretické části se v kapitole 2.3.1., str. 21, hovoří o methyl methakrylátu a jeho polymeru, avšak ten je nejen špatně pojmenován jako "polymetha methylkrylát“, ale ani uvedený vzorec, obr. 12, daný polymer nezobrazuje. V experimentální části jsou popsány použité materiály na přípravu vzorků, dále pak metody použité k analýze a testování vzorků, avšak je zde opět celá řada nedostatků. U diferenciální scanovací kalorimetrie je špatně vyjádřen vzorec 3 (str. 29), u popisu termogravimetrické analýzy chybí údaj o průtoku N2 a o počtu testovaných vzorků, u ohybových zkoušek není uvedena vzdálenost podpěr při testování. U přípravy vzorků, kapitola 3.5 (str. 32) se hovoří o předvytvrzení pásků, avšak není uvedeno jak dlouho trvalo a chybí intenzita použitého záření při všech vytvrzovacích experimentech. U zpracování výsledků ohybových testů zcela postrádám tabulku naměřených hodnoty max. síly či průhybu vzorku pro jednotlivé typy vzorků. Autor uvádí, že by bylo potřeba testovat více než 5 ks vzorků z každé série, aby bylo možné minimalizovat chybu měření ze současných 20-30% . Dle mého názoru měly být po tomto zjištění další vzorky dochystány a proměřeny, což se však nestalo. V DP jsou grafy charakteristických křivek zobrazujících závislost síly vs deformace pro jednotlivé typy těles, avšak často jsou velmi nepřehledné. Autor zde také hovoří o vyztužovacím efektu vláknových kompozitů, avšak z uvedených křivek to není patrné. Nejvyšší odolnost proti zatížení vykazuje ve všech případech matrice, pro kterou je charakteristický křehký lom. Chybí mi také diskuze toho, proč tomu tak je a také jakákoliv zmínka o případném vlivu adheze mezi FRC a PFC. Zpracování výsledků je zmatečné a nepřehledné, např. na str. 37 je odkazováno na obr. 32, který jsem v práci nedohledal, na stejné straně je odkaz na obr. 29, avšak na stránce je umístěn obr. 23. Chybí mi zde detailnější popis lomového chování materiálů, schématické zobrazení průběhu lomu. V kapitole 4.3, kde jsou snímky ze SEM autor např. uvádí, že na obr. 57, str. 56, jsou zobrazena jednosměrná vlákna, avšak obr. 57, na str. 60 zobrazuje vlákna vícesměrná. Vrcholem je popis obrázků 58 - 64, které v práci naprosto chybí!!!! V kapitole 4.2.4. je popis výsledků měření na fotokalorimetru zcela zmatečný a nedostatečný. Co lze v experimentální části ocenit je časová náročnost přípravy testovacích vzorků pro ohybové zkoušky. V závěru práce se hovoří o "vhodné geometrii" vyztužujících pásků, avšak není zde uvedeno jaká to je. Také efekt vyztužení, o kterém se zde hovoří, není z výsledků patrný. Zcela mi zde chybí popis charakteru lomu vyztužených materiálů, který byl hlavním cílem zadání DP. Zadání DP nebylo splněno, práce je zcela nedostatečná z hlediska jazykového i formálního zpracování a bohužel i z hlediska kvality, zpracování a interpretace výsledků. Nedostatečné je také využití odborné literatury. Velké nedostatky má DP také v logickém členění, kde některé kapitoly chybí a jiné jsou zde uvedeny zcela zbytečně. Práce svoji kvalitou a zpracováním neodpovídá ani práci bakalářské, natož diplomové. Práci hodnotím jako nedostatečnou - F.

eVSKP id 58453