NEDĚLA, J. CFD simulace vírové struktury v sací troubě Francisovy turbíny (Francis-99) při pod-optimálním provozu - srovnání s měřením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Štefan, David

Student zpracoval diplomovou práci na téma, které se opírá o data poskytnutá v rámci workshopu Francis-99. Jedná se o projekt laboratoře hydraulických strojů na norské univerzitě v Trondheimu studující proudění ve vysoko-spádové Francisově turbíně. Díky volně dostupné geometrii a experimentálním datům byly provedeny CFD simulace s cílem co nejlepšího srovnání s experimentem. Student aktivně konzultoval a pracoval samostatně. Diplomová práce obsahuje všechny cíle zadání a zpracování je na kvalitní úrovni. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Urban, Ondřej

Cílem předkládané diplomové práce bylo dle zadání provést simulaci proudění v savce Francisovy turbíny v podoptimálním režimu. Za tímto účelem byly testovány různé sítě a různé modely turbulence, konkrétně síť s tetrahedrálním jádrem a plně hexahedrální síť, z modelů turbulence pak k- realizable a model reynoldsovských napětí (RSM). V úvodu práce mi citelně chybí motivace, z jakého důvodu bylo toto testování provedeno, proč byly zvoleny právě tyto modely a tyto sítě a proč bylo cílem se za každou cenu vejít do omezení danými studentskou licencí výpočetního softwaru. Protože se ví, že model turbulence k- není pro simulace vírového copu vhodný, bylo by přínosnější použít pouze RSM a otestovat více nastavení, např. různá diskretizační schémata, popř. i různě jemné sítě. Na obr. 17 znázorňujícím hexahedrální síť navíc není vidět kuželovitá část savky, tedy ta část, která nás zajímá nejvíce. Čtenář si pak nemůže udělat vlastní úsudek o tom, do jaké míry se na výsledných rychlostních profilech a amplitudách tlaku mohla podepsat kvalita sítě. Právě v těchto dvou parametrech se výsledky CFD výrazně lišily od experimentu. Dojem z práce kazí značné množství formulačních, typografických a pravopisných chyb. Autor by měl hodně zapracovat na interpunkci, kde počet chyb přesahuje únosnou mez. Upozornil bych i na časté používání desetinné tečky místo desetinné čárky, roli mezery např. u procent (20% vs. 20 %), že proudění je laminární, ne lamilární, a nedodržování některých základních typografických zásad (hodnota a jednotka musí ležet na stejném řádku, na konci řádku nemají být jednopísmenné předložky a spojky). Obr. 2 a 3 mají příliš nízké rozlišení, bylo by lepší je překreslit. Citovat je třeba především primární zdroje, vyloženě nesprávné je citování poznámek z přednášek, které navíc nejsou ani dohledatelné. Seznam zdrojů nemá jednotný styl, navíc použití kurzivy je nevhodné. I přes zmíněné nedostatky i nedostatky, které se do posudku nevešly, práci doporučuji k obhajobě a po úspěšném obhájení navrhuji hodnotit ji známkou C.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis E
Práce s literaturou včetně citací E
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 117157