HUSA, M. Vývoj aplikací pro Android [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Roupec, Jan

Téma práce vychází z odborného zaměření autora. Diplomant předpokládal využití svých programátorských zkušeností k vytvoření ukázkové aplikace demonstrující vývoj aplikací pro Android. Diplomant pracoval velmi samostatně a osvědčil schopnost využití nabytých znalostí k řešení praktických problémů. Vytvořená aplikace je funkční a je zvládnutá na požadované úrovni. Bohužel dojem z práce kazí formální nedostatky a časté neobratné a nepřesné formulace v textové části. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Heriban, Pavel

Předložená závěrečná práce „Vývoj aplikací pro Android“ si dala za nesnadný cíl (viz úvod autorova textu) stát se pomůckou či manuálem při výuce programování. Je nutné konstatovat, že tohoto svého cíle autor nedosáhl. Již úvodní kapitola naznačuje, že autor při kontrole svého textu mnoho času nestrávil, např.: „Lze téměř reálně celkem reálně uvažovat…“. V druhé kapitole je velmi stručně nastíněna specifikace prostředí operačního systému Android. Většinu kapitoly tvoří obrázky. Proč je v roce 2019 pro srovnání OS Android s konkurencí uvedena tabulka z roku 2010, není v textu objasněno. Třetí kapitola měla pravděpodobně splnit druhý bod zadání, tj. popis možností tvorby aplikací pro Android s ohledem na použitelná vývojová prostředí. Autor se spokojil s uvedením vývojového prostředí, knihoven a nástrojů, které při vývoji vlastní aplikace použil. V textu kapitoly se částečně věnuje vlastní realizaci aplikace, přípravě grafiky. Nejrozsáhlejší čtvrtá kapitola začíná jednostránkovým popisem vytvořené hry. Následují podkapitoly věnované jednotlivým třídám, které autor v aplikaci naprogramoval. Většina názvů kapitol je totožných s názvem třídy, jejíž popis je v podkapitole uveden. Nejstručnější název je na první pohled nepochopitelný „Hud“. V celé čtvrté kapitole autor používá svůj vlastní jazyk, zcela odlišný od běžně užívaných pojmů či formulací. Např. „odděděno“ místo „zděděno“, „znak ?“ místo „operátor ?“, „podmínka for“ místo „cyklus for“, formulace „funkce zavolaná do proměnné“. Čtenář si proto musí text práce neustále „překládat“. Na str. 68 je v kódu uvedena dvojice operátorů „=+“ místo operátoru „+=“, jak je tomu v jiných metodách pro animaci. Na str. 69 se popis kódu v textu práce neshoduje s následujícím vloženým úryvkem kódu. Pravděpodobně tedy nedošlo k aktualizaci vložených úryvků kódů po jejich úpravách při ladění aplikace. V závěru autor opět zmiňuje možnost užití práce jako pomůcky při výuce. Z výše uvedeného vyplývá, že to možné není. Následují autorovy úvahy o dalším možném rozšíření aplikace. Po formální stránce má práce celou řadu nedostatků. Kromě zvláštního jazyka zmíněného výše se vyskytuje velké množství gramatických chyb, překlepů a typografických nedostatků. Ve čtvrté kapitole je zbytečně ponechána i větší část strany prázdná, aby byl následující úryvek kódu, kterému se věnuje předchozí text, umístěn na jednu stranu. I přes uvedené výhrady doporučuji závěrečnou práci k obhajobě.

eVSKP id 117376