KUBIČÁR, D. Návrh křídla ultralehkého letounu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Löffelmann, František

Téma návrhu lichoběžníkového křídla jako náhrady za stávající obdélníkové si vybral student na základě vlastní iniciativy. Návrh křídla je téma typické pro letecké inženýrství, a proto byl rozsah zadání stanoven po konzultaci s vedoucím poměrně široce. Úvodní část obsahuje rešerši podobných letounů a jejich základných charakteristik. Ve třetí a čtvrté kapitole jsou popsány obecné poznatky ohledně vztlaku na křídle a indukovaného odporu, které souvisí s tématem. V rámci analýzy zakončení křídla student prošetřoval řadu variant wingletu a zakončení křídla směrem nahoru v programu XFLR5, kde je modelování wingletu relativně obtížné. Proto bylo pro jednu z variant wingletu provedeno srovnání v rámci CFD analýzy. V kapitole 6 je kvantifikovaný vliv nového křídla na letové výkony, kde je vidět mírné zlepšení. Zatímco aerodynamickému návrhu bylo věnováno více pozornosti, konstrukční návrh a pevnostní kontrola jsou provedeny v základních rysech. Student zpracovával diplomovou práci samostatně s konzultacemi s vedoucím spíše těsně před odevzdáním. Některé části by mohly být zpracovány podrobněji, ale v základu student splnil zadání a závěry práce o vhodnosti či nevhodnosti přechodu na lichoběžníkové křídlo lze považovat za užitečné.

Posudek oponenta

Sladký, Martin

Ve své diplomové práci se student ve spolupráci s firmou věnoval návrhu změny půdorysného tvaru křídla ultralehkého letounu.  Úvodní rešerši konkurenčních ultralehkých letounů a především jejich srovnání by určitě stálo za to podrobněji rozvést a vyvodit z poznatků příslušné závěry. Zbytek rešerše je věnován aerodynamice křídla a fenoménu indukovaného odporu. Tato část práce působí velmi popisně a stálo by za to pojmout ji více jako srovnávání teoretických výhod a nevýhod stávajícího a navrhovaného řešení, což by umožnilo vypustit problematiku se slabou návazností na hlavní cíl práce. S přihlédnutím k tomu, kolik prostoru dostala rešerše aerodynamické části návrhu, chybí v této práci alespoň základní rešerše konstrukční problematiky návrhu nového křídla.  V první praktické části se student věnuje především výpočtu a srovnání aerodynamických charakteristik původního a nového návrhu křídla. Vzhledem k tomu, že pro výpočet aerodynamických charakteristik byly využity primárně zjednodušené matematické modely, ocenil bych navýšení počtu profilů, ze kterých byla následně vybrána finální varianta. Tato část práce je doplněna o návrh wingletu, kde student dokázal správně vyhodnotit limity přínosu tohoto řešení a zvolil adekvátnější variantu.  Dále se student věnuje analýze letových výkonů, srovnání původní varianty s modifikovanou a správně vyhodnocuje přednosti využití obdélníkového křídla. V poslední části práce se student zaměřil na výběr vhodného předpisu, správně sestavil obálku zatížení a na jejím základě provedl výpočet zatížení. Následně provedl pevnostní kontrolu ve vybraných řezech křídla. Především pevnostní kontrola byla provedena opravdu velmi stručně a v práci chybí definice kritických hodnot smykových toků, které nesmí vypočtené hodnoty překročit.  Jako oponentovi mi v praktické části práce chybělo jasné vymezení toho, jaké parametry výsledného návrhu byly omezeny nebo přímo definovány spolupracující firmou a co naopak zvolil student sám.  Cíle diplomové práce však považuji za splněné a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 153952