SUKUP, L. Metody měření výkonnostních a kvalitativních parametrů datových sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant Bc. Luboš Sukup ve své práci řešil problematiku měření výkonnostních a kvalitativních parametrů datových sítí s cílem realizovat vybraná měření a navrhnout laboratorní úlohu. Práce má přiměřený rozsah a skládá se ze tří hlavních částí; teoretické, vlastního měření provozu v síti a návrhu laboratorní úlohy. První, teoretická část, obsahuje mnoho informací, avšak je zpracována ne příliš zdařile, kde diplomant neuspořádal informace ve správném logickém sledu a nevybral vždy to podstatné. Za zbytečné považuji například popis modulačních a multiplexních schémat a způsobu zabezpečení proti chybám. Příčinu nedostatků z části spatřuji v nedostatečné komunikaci v průběhu řešení práce. V praktické části se diplomant omezil pouze na využití nástroje Wireshark. Ačkoli je to účinný nástroj pro analýzu provozu, bez specializovaných aplikací a případně i zařízení typu zátěžových generátorů provozu lze obtížně výkonnostní a kvalitativní parametry získat. Laboratorní úloha není pečlivě navržena a zpracována a obsahuje řadu nepřesností i chyb. Její využití ve výuce vyžaduje podstatné přepracování. Práce je tedy vykazuje řadu nedostatků. Nicméně student prokázal určité schopnosti zpracovat zadaný úkol, a tedy práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení E/57
Dle zadání měl diplomant za úkol posoudit vliv jednotlivých prvků datových sítí na kvalitativní a výkonnostní parametry služeb a také prozkoumat a navrhnout metody pro měření parametrů, které by tento vliv kvantifikovaly. Z tohoto pohledu se diplomant dle mého soudu správně rozhodl nejdříve popsat služby v datových sítích provozované. Bohužel hned v úvodní teoretické části práce se však dopustil zásadní chyby (viz str. 5.), kdy službu zaměnil za přenosovou technologii a dále místo toho, aby definoval jednotlivé typy služeb a také parametry, které je ovlivňují, popisuje pouze technické řešení různých typů sítí. Navíc tato část práce působí velice nesourodě a vyskytuje se v ní řada nepřesností a chyb, např. na str. 13 diplomant chybně popisuje notoricky známý vrstvový model TCP/IP, v modelu zavádí vrstvu „internet“ a síťovou vrstvu dává na úroveň fyzické a spojové vrstvy modelu ISO/OSI, bohužel zde není uvedeno, zda model vznikl kreativitou autora nebo jestli čerpal z nějakého jiného zdroje. Parametry datových sítí diplomant rozebírá v 6. kapitole, definuje 3 základní parametry, zpoždění, propustnost a chybovost. Definice jsou to neúplné, nepřesné a zavádějící a opět zde není uveden zdroje, odkud diplomant čerpal. Nejsou uvedeny jednotky ani definiční vztahy. Například u zpoždění nejdříve diplomant hovoří o době mezi odesláním a přijetím zprávy mezi dvěma uzly sítě, posléze do toho zahrnuje např. i dobu na sestavení „aplikačního rámce“. Měření parametrů datových sítí je věnována 7. kapitola, zde schází jasná definice toho, které parametry diplomant hodlá měřit, sice popisuje detailně nástroje na monitorování sítí, ale proč se tak děje a jak to souvisí se zadání diplomové práce, lze jen odtušit. V praktické části práce se diplomant zabývá konkrétním měřením parametrů u testovací sítě, která byla patrně pro tento účel vytvořena. Diplomant v síti vytvořil simulovaný provoz, který monitoroval a následně analyzoval, některé výsledky vynesl do grafů. V této části schází zhodnocení naměřených údajů. Z formálního hlediska není práce zpracována příliš pečlivě, nejde se v ní mnoho prohřešků proti typografickým zásadám, překlepů a nepřesností. V textu schází odkazy na použitou literaturu. Zadání považuji za splněné s výhradami a vzhledem k uvedenému navrhuji práci hodnotit stupněm E.
eVSKP id 52027