KAMENÍK, J. Tváření laserem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudky

Posudek vedoucího

Řiháček, Jan

Bakalářská práce se zaobírá teoretickým rozborem využití laserového paprsku ve tváření, zejména pak v technologii ohýbání. Student při zpracování daného tématu pracoval aktivně, samostatně a snažil se o zapracování připomínek vedoucího. Kladně hodnotím především snahu o shrnutí metodiky vícero používaných analytických přístupů výpočtů ohybu laserem a jejich vzájemné porovnání. Výsledné hodnocení zohledňuje stylistickou a grafickou úpravu práce, jakož i celkový přístup studenta k vypracování bakalářského projektu.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Bakalářská práce Jana Kameníka se zabývá problematikou tváření plechů a trubek ohybem pomocí laserového parsku. V práci je velmi podrobně popsána funkce laserových zařízení, princip ohýbání polotovarů pomocí tří známých mechanismů a možnosti zjišťování úhlu ohybu s využitím analytických metod a numerických simulací. Daná problematika není příliš známá a prozkoumaná, věrohodných podkladů, o které je možno se opřít, existuje jen velmi málo. Proto danou práci po obsahové stránce hodnotím velmi kladně. Práce je psaná přehledně, v logické návaznosti, je doplněna obrázky v dobré kvalitě. Celkovou kvalitu však mírně snižují časté překlepy, které zhoršují čtivost a porozumění textu. Členění na podkapitoly je příliš podrobné, některé kapitoly mají jen pár řádků (str. 12, 13, 16). Tento problém by se dal řešit například odrážkami. V kapitole 3.1 (str. 18) zabývající se výpočtovými modely je uvedeno, že celkový ohyb lze dopočítat pomocí vzniklého trojúhelníku. Na základě obr. 13 by bylo jistě možné tento fakt více rozvést a okomentovat. Jako první analytickou metodu, o které autor píše, uvádí metodu Vollertsenovu. Bohužel ji v textu takto neoznačil, což v následující kapitole, kde se na ni odvolává, může způsobit zmatek. Dále bych doporučila držet se zaběhlé terminologie a poloměr zaoblení spíše nazývat poloměrem ohybu. Přes tyto drobné nedostatky je práce velmi pěkná a přínosná, podává ucelený přehled o dané problematice včetně složitých výpočtových vztahů. Analytické modely je velmi obtížné vytvářet a aplikovat na skutečný proces, neboť zde do procesu vstupuje mnoho proměnných, z nichž některé je velmi obtížné získat. Dokonce se některé z nich stanovují odhadem či jsou převzaty jako konstanty, které ovšem mohou být odlišné pro různé materiály a za jiných podmínek. Už samotné porozumění danému principu je otázkou podrobné studie a hlubokých znalostí v oblasti fyziky, materiálových věd a teorie tváření. Student se k řešení daného zadání postavil velmi zodpovědně a výsledkem je práce, která může být velkým přínosem pro vytvoření ucelené představy o problematice nekonvenčního způsobu ohýbání dílců pomocí laseru.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 148604