ČERNÁ, S. Vliv atmosféry na laserovou ablaci materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Pořízka, Pavel

Studentka ve své práci popisuje vliv tlaku a typu okolní atmosféry na laserovou ablaci materiálů a změnu vlastností laserem buzeného plazmatu. Hlavní motivací je zvýšení citlivosti pro zvolené prvky, např. fluor, jejichž detekce je značně omezena z důvodu vysokých hodnot energetických hladin. Samotné uspořádání textu a logickou strukturu práce hodnotím velmi dobře. Práce má jasný cíl a použité metody jsou adekvátní; kdy bylo použito i více pulzní metody LIBS. Objem měření je dostatečný pro získání základní představy o chování plazmatu s ohledem na vnější parametry vstupující do interakce laserového záření s látkou. Studentka ke své práci přistupovala zodpovědně a aktivně; design experimentu se snažila připravit systematicky. Oceňuji její pokrok ve studiu komplexní problematiky LIBS a osvojení si základních postupů při měření a zpracování dat. Tento považuji za dobrý základ pro další experimentální práci. Práce jako taková působí uceleně, ale má jisté nedostatky. Výsledky a jejich shrnutí by bylo vhodné detailněji diskutovat a zasadit do kontextu laserové ablace a představené literární rešerše. Dále, práce obsahuje několik shod s citovaným textem, tyto však považuji za bezpředmětné, jedná se pouze o popisný text. V neposlední řadě, práce s referencemi a jejich uvedení v textu není ideální a úplné; samotné reference obsahují několik nedostatků a chyb. Celkově hodnotím práci dobře, tedy C.

Posudek oponenta

Hrdlička, Aleš

Autorka optimalizovala detekci fluoru metodou spektroskopie laserem buzeného mikroplazmatu (LIBS) na přístroji Discovery. Vybírala nejvhodnější plyn, tlak, zpoždění detektoru a energii pulzu. Autorka mohla navrhnout podrobnější vysvětlení svých výsledků vzhledem k diskutovaným údajům v literatuře. Uspořádání práce se poněkud odchyluje od standardu prolínáním jednotlivých částí práce, stylistické a pravopisné poklesky snižují srozumitelnost práce. Dle teoretické části si však autorka dobře osvojila mnohé principy a jevy atomové spektroskopie. Oceňuji např. kritické zhodnocení McWhirterova kritéria. Cílů práce bylo dosaženo a výsledky budou jistě užitečným doplňkem praktického využití přístroje Discovery. Úvod: Přehnaná očekávání od metody LIBS. Fluor je nejčastěji stanovovaným halogenem metodou LIBS? Str. 17: Rozklad zkoumaného materiálu na elementární částice při atomové emisní spektrometrii?! Str. 23: Vztahy (5-7) jsou již upraveny pro určité jednotky, které zde však nejsou uvedeny. Str. 25: Podle uvedeného popisu je vztah (10) zřejmě neúplný. Bylo by vhodné doplnit pro vztahy (5-10) odkazy na literaturu. Str. 28: Rozměr plazmatu má být mnohem větší než Debyova délka. Chyby v dolních indexech, charakteristický čas… Str. 30, bod 3.: Jedna z nevhodných formulací: „…hustota a teplota elektronového čísla silně poklesla.“ Na několika místech v textu, např. na str. 31, 34, jsou užity nestandardní pojmy: elektronový počet, elektronové číslo, potenciálová energie. Str. 33: Lze úspěšně polemizovat s tvrzením, že z halogenů má nejnižší excitační potenciál fluor. Obr. 14-21, 23-27: Intenzita [10-4 nebo 10-5 counts].

eVSKP id 125197