MAŤAS, M. Metody analýzy stavových automatů pro vestavné aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou modelování systémů diskrétních událostí, zejména automatů v prostředí Matlab-Simulink. Základní záměrem práce je vytvoření simulačních prostředků umožňující ověřování chování automatů a asistenci s jejich následnou implementací v embedded systémech. Zadání práce bylo splněno. V rámci práce diplomant připravil knihovnu bloků pro modelování automatů v Simulinku, následně řešil otázku datové reprezentace automatu vhodné pro realizaci algoritmů pro jeho analýzu. Datová struktura byla úspěšně demonstrována na příkladu testu minimality automatu. Velmi významnou částí práce je automatické generování zdrojového kódu v jazyku C, které umožňuje vytvoření základní kostry automatu pro implementaci v embedded systému přímo ze zakresleného schématu. Realizované algoritmy jsou funkční a demonstrovány na příkladech. Po formální stránce je práce dobře zpracována. Diplomant pracoval samostatně, byl schopen hledat vlastní řešení problémů na základě průběžných připomínek vedoucího práce. Celkově svědčí diplomová práce o inženýrských schopnostech diplomanta a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Zadání diplomové práce lze považovat za středně náročné po stránce odborné, ale o to více náročné po stránce implementační. První dvě kapitoly jsou výsledkem literární rešerše řešené problematiky. Třetí kapitola popisuje knihovnu bloků pro realizaci konečných stavových automatů v Simulinku. V podstatě se na tuto část dá nahlížet jako na uživatelskou příručku k vytvořené knihovně. Čtvrtá kapitola stručně popisuje reprezentaci dat. Pátá kapitola řeší minimalizaci automatu a šestá kapitola ukazuje na příkladu automatické generování kódu. Zcela jsem nepochopil, proč se práce tváří, že se orientuje na generování kódu pro vestavné systémy, když se nakonec funkcionalita vygenerovaného kódu testuje v konzolové aplikaci naprogramované ve Visual Studiu. V závěru jsem očekával podrobnější popis problémů, které musel diplomant řešit při implementaci nástroje v „otevřeném“ prostředí Matlab-Simulink a také vytyčení možných dalších směrů rozvoje a použití vytvořeného nástroje. Práce je přehledně rozdělena do šesti kapitol plus závěr. Seznam zkratek bych umístil na začátek práce, aby případný čtenář věděl, že se tam něco takového nachází. Je napsána v logickém sledu a rozdělení kapitol považuji za vyvážené. Diplomant úspěšně navrhnul nástroj pro realizaci konečných automatů v prostředí Matlab – Simulink. Navrhl a v práci popsal datovou reprezentaci konečného automatu. Úspěšně také realizoval test minimálnosti konečného automatu. Požadavky zadání byly tímto splněny. Drobným prohřeškem je zkomolené jméno prof. Vavřína v seznamu použité literatury, ke kterému by nebylo došlo, kdyby se diplomant držel správného zápisu citací podle normy. V anglicky psaném abstraktu není dodržen správný slovosled ve větách. Gramatickou správnost práce nejsem schopen posoudit, protože je napsána cizím jazykem. Práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta, navrhuji hodnocení B – 86.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 18/20 |
eVSKP id 39504