JOSIEK, R. Paměťové materiály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.
student dokázal, že je schopen samostatně nastudovat zadané téma a srozumitelně o něm vypracovat literární rešerši.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená bakalářská práce představuje stručné rešeršní shrnutí problematiky materiálů s tvarovou pamětí, které v současné době nacházejí stále větší uplatnění v průmyslu. Jedná se tedy o aktuální téma. V práci je popsán základní princip funkce těchto materiálů, jejich vlastnosti a výroba a je zde pojednáno o jejich aplikaci v praxi. V závěru se autor krátce zmiňuje o polymerech s tvarovou pamětí. K práci mám ještě následující připomínky: 1. Název práce v anglickém jazyce je matoucí. Přesný název by měl znít např.: Shape Memory Materials s překladem Materiály s tvarovou pamětí. 2. Na str. 9 je uvedeno, že paměťový efekt byl objeven v roce 1932. Tato informace není zcela přesná, neboť byl objeven až v roce 1952. 3. Str. 15 – Jev superelasticity je popsán příliš stručně. Jedná se o velmi důležitou vlastnost SMA. Chybí zde také zdroje ze kterých bylo čerpáno. 4. Obr. 4.6 str. 14 – Z obrázku vyplývá, že vratná deformace u TWSMA může být až ~5 %. Ve skutečnosti je vratná deformace TWSMA mnohem menší ~1 ÷ 2 %. 5. Str. 15 – Chybí citace k tvrzení: “Maximální hodnota této deformace může dosáhnout až 15%”. Běžně dosahované deformace jsou kolem 8%. 6. Kapitola 7 str. 17 – Nitinol nemá obsah Ni v rozmezí 53 – 57%. 7. Kapitola 7 str. 17 – Je zde uvedena přechodná struktura B19 pro Nitinol. Ve skutečnosti musí materiál ještě obsahovat měď (Ni-Ti-Cu) aby přechod mezi austenitem a martenzitem byl přes strukturu B19 (viz. Obr. 7.4). 8. V práci jsou uvedeny některé charakteristiky materiálu jako např.: „součinitel deformace“ bez toho aby byly podrobně popsány. 9. Chybí měřítko na obr. 4.4 str. 13.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | E | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D |
eVSKP id 30105