MACH, M. Bezdrátový senzor elektromyografie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
- Student beze zbytku splnil zadání bakalářské práce. Navrhl, realizoval a otestoval funkční prototyp bezdrátového EMG senzoru, včetně návrhu hardwaru, softwaru, komunikačního protokolu a základního testování. Práce rovněž obsahuje návrh přijímače a úvahy o budoucím rozšíření systému. - Práce je rozsáhlá a velmi dobře strukturovaná. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a pokrývají jak teoretické základy, tak praktickou realizaci zařízení. - Z formálního hlediska je práce zpracována velmi dobře. Jazyková úroveň je nadstandardní – text je odborný, stylisticky vyvážený a gramaticky správný. Student důsledně používá americkou technickou angličtinu, což odpovídá zvyklostem v oboru. Je však třeba poznamenat, že věty jsou místy velmi dlouhé a složité, často přesahující běžný rozsah 30–40 slov. To může mírně snižovat čtivost a přehlednost textu, zejména v technických pasážích. Rozdělení některých vět na kratší by přispělo k lepší srozumitelnosti bez ztráty odborné úrovně. - Student využil široké spektrum odborných zdrojů, včetně datasheetů, vědeckých článků a technických dokumentací. Citace obsahují všechny potřebné údaje, ale nejsou plně v souladu s normou ČSN ISO 690:2022 – minimálně jazyková konzistence. Přesto lze říci, že práce s literaturou je na velmi dobré úrovni a zdroje jsou relevantní a správně uvedené. - Výsledkem práce je funkční prototyp bezdrátového EMG senzoru s velmi kompaktními rozměry a nízkou hmotností. Přestože byla odhalena slabina v podobě nevhodně zvolené baterie, student tuto skutečnost reflektuje a navrhuje konkrétní řešení. Práce má vysoký aplikační potenciál v oblasti sportovní diagnostiky, rehabilitace nebo výzkumu lidského pohybu. Celkové hodnocení - Student prokázal vysokou míru samostatnosti, technické zdatnosti a schopnosti komplexního návrhu embedded systému. Práce je po všech stránkách velmi kvalitní a doporučuji ji k obhajobě.
Student Marek Mach vypracoval bakalářskou práci na téma Bezdrátový sensor elektromyografie. V rámci předložené práce si student klade za cíl navrhnout malé přenosné zařízení, které umožní po krátkou dobu měřit svalovou aktivitu. Struktura práce je přehledně rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž v teoretické části práce je čtenář nejprve seznámen ze způsoby detekce svalové aktivity, jsou popsány metody bezdrátové komunikace, zdroje napájení a struktura mikrokontrolerů včetně vybraných periferií. V praktické části práce student nejprve stanovil požadavky na výsledné zařízení, následně popsal architekturu senzoru, přijímače a následně také jejich bližší popis. V závěrečné části práce jsou pak ukázány výsledky měření provedeny na navrženém zařízení. Strukturu a obsah textové části práce nepovažuji za zcela vhodně zvolené. Úvodní popis metody EMG je velice stručný, přestože se jedná o stěžejní část práce. Očekával bych bližší popis měřených signálů včetně typických průběhů. Teorie týkající se elektrod pro EMG je pak soupis vlastností, které elektrody mohou mít, ale nejsou uvedeny žádné příklady ani porovnání dostupných elektrod. Na tomto místě bych také ocenil alespoň jeden obrázek elektrody pro EMG, která by čtenáři dala lepší představu o použití a následně i očekávané velikosti zařízení. V kapitole věnující se bezdrátové komunikaci jsou uvedena možná řešení využívající různé komponenty včetně klíčových parametrů, ale opět chybí shrnutí nejlépe formou tabulky, kde by výhody a nevýhody jednotlivých řešení byly jasně patrné. Kapitola o zdroji napájení pak svým názvem evokuje, že budou rozebrány různé napájecí zdroje s ohledem účinnost, což je pro přenosné zařízení nepochybně klíčový parametr. V této kapitole jsou však např. popsány různé techniky snížení spotřeby, které se uplatňují především u návrhu integrovaných obvodů. Za jedinou relevantní část této kapitoly pak považuji informaci o technologii baterií a tato část by mohla být rozebrána podrobněji. Kapitola popisující mikrokontroléry obsahuje spoustu obecně známých faktů a je zakončena popisem vybraných mikrokotrolérů. Na základě čeho autor práce tato zařízení vybral pro porovnání však není zřejmé. Výběr samotných komponent použitých v návrhu je pak proveden až v průběhu praktické části, ovšem stále bez detailnějšího porovnání různých možností. Praktická část práce začíná představením různých prototypů vytvořených během vývoje, což je vzhledem k tomu, že zatím nebyla představena ani koncepce či obecná struktura zařízení, minimálně matoucí. Následuje formulace požadavků na parametry zařízení jako první krok před samotným návrhem. Toto je správný přístup, nicméně požadavky jsou formulovány nevhodně. Jeden z požadavků například hovoří o výdrži na jednu baterii během cvičení, ale už nespecifikuje o jak dlouho dobu se jedná. Splnění takového požadavku pak není možné ověřit, neboť se může jednat např. o jednu minutu či celou hodinu v závislosti na interpretaci. V popisu dílčích částí u obou zařízení obsahujících mikrokontroler chybí popis softwaru. Testování výsledného zařízení pak v práci není řádně popsáno. Jediné průběhy, které vypadají, že by mohly odpovídat reálnému měření jsou na obrázku 5.16, který je však jen ukázka vizualizačního programu. Tyto průběhy však nejsou dále komentovány, takže není možné stanovit, zda požadované funkce zařízení bylo skutečně dosaženo. Vzhledem k prezentovaným výsledkům je obtížné konstatovat, zda bylo zadání práce zcela splněno. Na základě provedených testů lze konstatovat alespoň to, že softwarová a komunikační část funguje, neboť byla naměřena alespoň nějaká data. Měřená frekvenční charakteristika vstupního zesilovače však neodpovídá navrženému filtru a ponechává tedy prostor pro pochybnosti o správné funkci této části zařízení. Vzhledem k připomínkám ke struktuře textu práce a nejednoznačnosti dosažených výsledků navrhuji práci hodnotit stupněm C/70 bodů.
eVSKP id 168785